Blog uživatele Peter Žaloudek

Nadace Herberta Haaga v Luzernu udělila dne jedenáctého března letošní cenu osobnostem angažujícím se za větší svobodu a toleranci v katolické církvi. Tentokrát ji nedostali odvážní či kritičtí teologové, kněží či řeholní sestry, jak tomu bylo v minulých letech. Letošní ocenění připomínalo spíše udělení Nobelovy ceny za literaturu, protože je získali dva mistři slova. Jeden je původcem slova tichého, zakomponovaného v lyrických verších, druhý slova expresivního, neboť je režisérem velkolepých divadelních inscenací. Andreas Knapp a Volker Hesse.

Sophie a Hans Schollovi

Pod takýmto titulkom vyšiel v denníku KURIER rozhovor s emeritným dekanom viedenskej teologickej fakulty a autorom mnohých kníh a publikácií, v Rakúsku mediálne uznávaným Paulom Zulehnerom. Paul Zulehner je známy prekladmi svojich kníh aj na Slovensku či v Čechách. Z uverejneného rozhovoru s redaktorkou Danielou Kittner prinášam nasledujúci preklad:

Pán profesor, spolu s pražským teológom Tomášom Halíkom ste nedávno iniciovali podpisovú akciu na podporu pápeža Františka. Čo neobvyklého koná pápež František, že musí byť odkázaný na podporu takejto iniciatívy?

Po volbách prezidenta v České republice

1.

Od té doby, co se stal americkým prezidentem Donald Trump, nemám rád tento výraz. Nesouhlasím s tím, aby kdokoliv cokoliv a kdykoliv jen tak nezodpovědně „plácnul“ do veřejného prostoru, ať již přes Twitter, Facebook, anebo jakékoliv jiné médium. Zvláště je-li je ten názor hodně agresivní, vyjadřuje nadřazenost a pohrdání, a zároveň neexistuje-li možnost vést s tímto názorem žádný rozumný, fundovaný a otevřený dialog za účelem nalezení pravdy.

Najskôr pár slov o Drewermannovi: Narodil sa v roku 1940, vyštudoval teológiu a v roku 1966 bol vysvätený za kňaza. Pretože sa zaujímal nielen o teológiu, ale i o psychológiu, študoval už ako kňaz ďalej a získal doktorát i z psychológie, i z teológie. Ako kňaz pracoval najskôr ako duchovný pre študentov, prednášal teológiu a publikoval. Dodnes je autorom viac ako 70 kníh. V roku 1991 mu paderbornský biskup odňal súhlas k prednáškovej činnosti, o rok neskôr mu zakázal i kázať a vzápätí bol suspendovaný.

Vánoční dozvuky 2017…

Je ještě Evropa křesťanská?

Kam oko v rámci Evropy dohlédne, rok 2017 by se dal až na pár výjimek charakterizovat jako období, ve kterém došlo k výraznému nárůstu pravicově extrémistického populismu. Jednoznačná příčina tohoto jevu se dá shrnout do jediného slova: uprchlíci. Zajímavá je v této souvislosti také rétorika politiků, kteří proti uprchlíkům argumentují: muslimové, ničící křesťanské hodnoty a znásilňující naši kulturu, tradice i děvčata.

Životopis papeže Františka

Erika Rosenberg

„Severokórejský vládca Kim Čong-Un netúži po ničom inom viac, než po tom, aby bol braný vážne“, povedal pre nemeckú katolícku tlačovú agentúru KNA (Katholische Nachrichtenagentur) známy nemecký rehoľník, autor mnohých kníh, všestranne nadaný a neustále aktívny (okrem iného i ako gytarista jednej rockovej kapely) 77-ročný Notker Wolf. Do minulého roka zastával funkciu generálneho predstaveného všetkých benediktínskych kláštorov na celom svete. „So Severnou Kóreou je možné viesť dialóg, viem to z vlastnej skúsenosti“, pokračoval v rozhovore Notker Wolf.

„Češi v zajetí výjimečného stavu.“

Takto označily rakouské noviny Die Presse setkání českého prezidenta Zemana s rakouským prezidentem Alexandrem Van der Bellen v Praze 27. června. V článku citovaly také českého politologa Vita Hlouska z Masarykovy univerzity v Brně, který si jednak vzpomněl na to, že v předvolební rakouské prezidentské kampani pozval Zeman na Hrad ostentativně Norberta Hofera z krajně pravicové populistické strany, ne však druhého kandidáta Van der Bellen. Česko se pak stalo také poslední zemí sousedící s Rakouskem, kterou Van der Bellen po nástupu do úřadu navštívil.

Rakouské noviny „Kronen Zeitung“ informovaly 20. června o tom, jak bývalý český prezident Václav Klaus ostře vystoupil proti “diktátu Bruselu” za to, že se vměšuje do vnitřních záležitostí České republiky, když komise státu EU odsoudila Polsko, Maďarsko a Česko za to, že se nechtějí podílet na solidaritě jiných evropských zemí při rozdělování a přijímání uprchlíků z Itálie a Řecka.

O následcích emigrace snad již bylo řečeno vše, co řečeno být mělo. O vykořenění z vlastních tradic, kultury, náboženství, rodiny, společnosti, o fenoménu izolace, opuštěnosti, neschopnosti inkulturace, a v neposlední řadě i o zhroucení psychiky.

Z pohľadu rakúskeho evanjelicko-luterského teológa a biskupa Dr. Michaela Bünkera