Naše cesta na Velehrad byla dnes dost úporná,
zvládaly nás totiž vedra, horka prostě úmorná...
dobrá mysl, dobrá parta... a na cestu sekaná,
tak jak plevel zahubí to textilie netkaná.
Vezmu sváču, kousnu do ní, všechny trable pominou,
Bea Stáňa odhalení na chviličku prominou.
Tyhle mámy totiž vaří jako Pohlraich Zdeněček,
a sekaná tiše mizí do žaludků všech děcek.
Ach ta báseň, jak je hrozná, o jídle je.... přízemní,
však ta strava pro anděly skutečně tě uzemní.
