Ořík

Milí farníci, bratři a sestry

Blíží se Velikonoce, největší svátky církevního roku. Abychom je mohli náležitě oslavit, snažili jsme se konat postní skutky, kterými jsou modlitba, půst, almužna. Ukázňovali jsme své tělo i duši, abychom byli soustředěni a připraveni oslavit Zmrtvýchvstání Krista.

Milí farníci, sestry a bratři
Chtěl bych vás co nejsrdečněji pozdravit v úvodu nového čísla našeho farního zpravodaje. První letošní číslo našeho „Oříka“ vychází ke konci doby postní, tedy v té části doby postní, kdy intenzivně rozjímáme o utrpení našeho Pána Ježíše Krista a snažíme se „v Kristových ranách“ najít zdroj síly a občerstvení pro chvíle našeho utrpení a naší bolesti.

Milí farníci, sestry a bratři,
dovolte mi, abych vás pozdravil v úvodu dalšího čísla našeho farního zpravodaje, při příležitosti slavnosti sv. Václava, patrona kostela v Ostrovačicích.
Když jsem přemýšlel, co bych vám řekl, napadla mě tato slova: OŘÍK, název našeho zpravodaje, a KŮŇ se sv. Václavem, patronem ostrovačického kostela.
My máme Oříka a sv. Václav měl koně, na kterém často a dobře jezdil.

Vážení čtenáři našeho zpravodaje, milovaní bratři a sestry!
Dovolte mi, abych vám popřál vše nejlepší při příležitosti blížících se Velikonoc. Náš Pán vstal z mrtvých třetího dne, a bylo to, jako když slunce, které zapadlo na dlouhý čas, znovu vychází. Přináší světlo, přináší teplo, daruje život světu. Kéž i srdce každého z nás má podíl na této proměně světa a zakusí Boží dar skutečného života, světla a tepla! To vám z celého srdce přeji.

Milí farníci, bratři a sestry,

znovu jsou tady Vánoce, ty krásné svátky, nejoblíbenější svátky, nejen mezi dětmi. Chtěl bych Vás pozdravit na začátku dalšího čísla našeho farního zpravodaje a říci Vám jednu krátkou myšlenku ohledně smyslu Vánoc.