Historie

A co Franta Sauer?

Žižkovský bohém, rebel a anarchista Franta Sauer byl hlavním organizátorem stržení Mariánského sloupu v Praze. Jeho osud v závěru svého článku o průběhu této barbarské akce popisuje ak. sochař Jan Bradna v časopise Milujte se 47. číslo. Text přepisujeme beze změny. 

Boj o Mariánský sloup

Barokní Mariánský sloup zdobil Staroměstské náměstí v Praze už od poloviny 17. století. Býval označován za symbol germanizace, násilné rekatolizace a habsburské nadvlády nad českými zeměmi. Během 1. světové války kvůli všeobecné bídě zesílily protirakouské nálady ve společnosti a začalo se opakovat tvrzení, že sloup byl postaven jako triumf habsburské nadvlády v českých zemích. Po vzniku Československé republiky 28. října 1918 bylo pátý den svoláno shromáždění lidu na Bílou horu. 3. listopadu se u mohyly na bojišti shromáždilo na 30 000 lidí.

Kulaté výročí od schválení staroslověnštiny papežem

V letošním roce si připomínáme 1 150. výročí od schválení staroslověnštiny oficiálním liturgickým jazykem. Učinil tak papež Hadrián II. v roce 868 na žádost slovanských věrozvěstů sv. Konstantina a Metoděje. 

Připomínky konce první světové války

První světová válka zasáhla téměř celý svět. Bojovalo se ve třech světadílech a na všech světových mořích. Konflikt postihl 38 států. Zahynulo v něm téměř deset milionů vojáků a 8,5 milionu civilistů. Jejím výsledkem bylo zcela nové rozložení sil v Evropě i ve světě. Rozpadly se staré monarchie (Rakousko-Uhersko, Osmanská říše, Rusko a Německo) a vznikla řada nových států (Československo, Maďarsko, Polsko, Rakousko či pozdější Jugoslávie). Válka přinesla nástup bolševiků v Rusku, světově se do popředí dostaly Spojené státy americké a postupně se začaly rozpadat koloniální říše.

Z farní kroniky Říčan 1917 - 1918

Léto roku 1917 bylo neobyčejně horké. Velké teplo nastalo už 30. dubna a v červnu a v červenci se vedra na slunci blížila 40°C. A nepršelo. Mnohé řepy vyrazily teprve po 24. červnu, kdy přišel první větší déšť, další pak zase až 9. července. První jetele a luční trávy ještě prošla, ale další vedra pak pozdější trávy a jetele vypálila. Obilí bylo v nižších polohách ještě dosti dobré, na vyšších polích (u Říčan k Javůrku) seschlo a hlavně jařiny byly špatné. Druhé seno, jetel a otavy byly slabé, a přece úřady chtěly vyvézt z Moravy mnoho vagonů sena.

Moje návštěvy v Praze

Úryvek z ručně psaného textu pí Ludmily Franzové

Již několikrát a jinde bylo zmíněno, jaký byl náš tatínek (Ladislav Polanský, nar. 18. 6. 1908) velký vlastenec. Kdysi, ještě jako mladý učeň strávil v Praze jistý čas. A tak měl k Praze osobní vztah. Od něho jsem získala vřelý vztah k Praze i já. Každou její návštěvu mám v živé paměti. Bylo jich čtrnáct. (Tento text se týká prvních třech).

1.

Vstupujeme do jubilejního roku 2018

Sestry bratři a - lidé dobří.

Vítám Vás, do chrámu Páně, do nového roku. Jsem rád, že jste šťastně přežili půlnoční silvestrovskou bitvu a doufám, že bez zranění. Jsem taky rád, že jsme – sebe nevyjímám – přišli po dvou, což je neklamné znamení, že už jsme vystřízlivěli. Střízlivost budeme totiž po celý letošní rok velmi potřebovat.

Rok 1918 a vznik Československa z pohledu katolické církve

19.02.2018 - 17:00
Přednáška "Rok 1918 a vznik Československa z pohledu katolické církve" se uskuteční v pondělí 19. února 2018 v Brně na Petrově 2.
Téma: Rok 1918 a vznik Československa z pohledu katolické církve.
Přednáší: doc. Mgr. Jaroslav Šebek, PhD.

Co můžeme dát svým dětem? aneb: Poučení z historie

Každoročně v tuto dobu znovu a znovu přemýšlím o naší nejmladší generaci, o našich dětech, naší budoucnosti a o jejich výchově. Ta je v dnešní době, kdy na děti čeká tolik svod a lákadel, velmi těžká...

Květnové oslavy 700. výročí narození „Otce vlasti“ mi mnohé připomněly. Přemýšlela jsem o tom, jestli si můžeme vzít poučení o výchově dětí v minulosti. A když o dětech, začnu tedy pohádkou.

Paní Nekudová, osud jedné věřící ženy z doby totality

Byla rosickým ženským fenoménem roků mého dětství a mládí. Potkával jsem ji nezřídka a při každém setkání mne obdarovala vlídným úsměvem ve tváři a stejně laděným oslovením. Ten úsměv, proto se o něm zmiňuji, to nebyl úsměv, jaký si lidé vymění při běžném potkávání. Byl to úsměv dítěte, které vám dává znát radost, že je vám nablízku, protože vás má rádo.. Z takového pohledu se dá vyčíst i to, že kdyby ta osoba mohla pro vás něco udělat, je připravena k jakékoliv pomoci.

100 let od začátku 1. světové války

V červnu si celá Evropa připomněla 100 let od atentátu na následníka rakousko – uherského trůnu Františka Ferdinanda d´Este, přesně měsíc po něm – 28. července 1914 – vyhlásilo Rakousko – Uhersko válku Srbsku. Až do roku 1939 byla tato válka nazývána velkou válkou, protože se jednalo o největší válečný konflikt, jaký lidstvo do té doby poznalo. Válka postupně zasáhla Evropu, Asii i Afriku – celkem 32 zemí, do bojů bylo zapojeno až 74 milionů vojáků. V této válce byly také poprvé použity bojové prostředky jako letadla, ponorky, tanky, nové typy střelných zbraní, ale i plyn.

Výstava ve škole

Pro slavný den patronů našeho kostela sv. Petra a Pavla připravili někteří obyvatelé Říčan v přízemní třídě školy výstavu s obrazy, fotografiemi a jinými předměty z naší obce.

Výstavu zahájila paní Ludmila Franzová, hlavní organizátorka toho všeho, spolu s panem starostou ing. Janem Studeným, který pí Franzové za vše poděkoval.

Výstava v kostele

Obětaví farníci pod vedením paní Ludmily Franzové posbírali a případně oskenovali staré fotografie i jiné historické materiály týkající se říčanského kostela. Toto vše na dvou velkých panelech si mohli návštěvníci kostela prohlédnout, případně se třeba podivit či zasmát tomu, jak kdo kdysi vypadal.

Pouť MUKLů na Hostýně

Přijeli ze všech končin České i Slovenské republiky, někteří, jako bývalí exulanti dokonce z Rakouska, Německa a Švýcarska. V rukách mnohých malé nákupní tašky z plastu či tkaniny, jaké se kdysi za komunismu běžně prodávaly v Československu. Někdo měl však i decentní, i když na dnešní dobu již staromódní koženou aktovku. Náhodně procházející muž kolem mne ji otevírá, s taktní zvědavostí hledím dovnitř.

Číhošťský zázrak

O 3. neděli adventní roku 1949, tedy před šedesáti lety, se v obci Číhošť odehrál tzv. Číhošťský zázrak, kterým započala velká vlna pronásledování církve v naší vlasti, jejíž první obětí byl k smrti utlučený farář Josef Toufar a dalšími oběťmi vysídlení a pozavíraní řeholníci a řeholnice. Více informací se můžete dovědět zde.

Život farnosti:

Témata:

Subscribe to RSS - Historie