Dva měsíce chodím po svém panelovém bytu, zvykám si na samotu a čím dál víc si uvědomuji, že má paní nenávratně odešla, protože smrt je napořád, navždy, nafurt! Poslední otázkou mé paní bylo: „K čemu je život?“
Sedám k počítači, píši a napsaná sdělení posílám do celého světa, jako kdysi Robinson. Snad láhve s mými vzkazy někdo odšpuntuje a přečte…