Svatí

Před 25 lety, za hluboké totality, vyšel román anglického satirika Evelyna Waugha „Helena.“

Románovým způsobem přibližuje život matky císaře Konstantina, císařovny sv. Heleny, dobu přelomu třetího a čtvrtého století, i bohatý život světice. Ta se na sklonku svého života významně podílela na nalezení Kristova kříže v Jeruzalémě. A právě z popisu jejího pobytu v Jeruzalémě mne zaujala Helenina tříkrálová meditace:

Svatý K. M. Hofbauer - patron města Vídně

V křesťanských zemích je tradicí mít svého patrona. Nejen státy, ale i hlavní města, ba dokonce i mnohé vesnice, mají nějakého světce ve svém erbu. Česko má sv. Václava, Rakousko sv. Leopolda.

Dovolená trochu jinak aneb Bari - město sv. Mikuláše

Určitě znáte to pořekadlo: „Nestraš Mikulášem v létě!“ A představte si, že já Ho letos potkala už v květnu. A byl to skutečně On. Ne v převleku, kdy zkoumáme, čí to jsou boty, ne s mitrou na hlavě a s berlou, ale byl to skutečně On, jediný, pravý a živý!? Pardon, mrtvý, pardon, ať mi to sv. Mikuláš odpustí, ale ono z něho za těch cca 16 století moc nezbylo. To, co zbylo, se vejde do malé, malinkaté schránky, která je uchovávaná v kryptě pod oltářem v basilice San Nicoly v Bari.

Kdo byl svatý Mikuláš? Proč se v tolika zemích světa na den sv. Mikuláše dávají dětem dárky a drží se mnohé tradice? A proč se dnes ze všeho nejvíc mluví o Santa Klausovi a donedávna i o dědu Mrázovi? Nejedná se o pokřivení původní podstaty svátku?

JAN PAVEL II. V ČESKÉ REPUBLICE U PŘÍLEŽITOSTI KANONIZACE JANA SARKANDERA A ZDISLAVY Z LEMBERKA (OLOMOUC 21. 5. 1995)

V mládí dychtivě s horoucím srdcem bud zastáncem víry, ve stáří pak skálou pevnou buď pro její chrám.

V tyto dny slavíme v naší farnosti slavnost apoštolů Petra a Pavla.
Oba byli ochotni položit život za víru, za učení, které hlásal Ježíš Kristus.
Oba překročili stín svého já. Následovali Krista.
Vykročili k věčnosti a věčnými se stali.