Církevní silvestr Rosice (2007)

Poslední den církevního roku se již tradičně konala na rosické faře oslava církevního silvestra. Tato akce je jedinečnou příležitostí pro setkání mládeže celého rosického děkanátu. Program měl na starosti Luděk Strašák ze Zbraslavi, takže se nikdo z přítomných nenudil. Po krátké bohoslužbě slova, která byla sloužena P. Petrem Koutským, jsme se odebrali na blízkou faru, kde začaly oslavy konce církevního roku plné zpěvu, tance a her.

Vzhledem k tomu, že se celý uplynulý rok nesl v duchu oslav 230. výročí založení brněnské diecéze, měli jsme možnost dozvědět se zajímavosti o naší diecézi a připomenout si některé významné osobnosti, které na území naší diecéze v minulosti žily nebo působily. Tyto osobnosti byly poté námětem k soutěžním hrám.

Prvním byl Johann Gregor Mendel, významný genetik světového významu a opat augustiniánského kláštera na Starém Brně. Stejně jako on křížila dělil hrách podle jeho vlastností, měli tři zástupci soutěžních skupin rozdělit všechny přítomné podle oblíbeného dne v týdnu, který každý z nás uvedl při představování. Ukázalo se, kdo má nejlepší paměť. Další osobností byl premonstrátský kněz, přírodovědec a badatel Prokop Diviš. Žil v Příměticích u Znojma a známým se stal díky konstrukci bleskosvodu. Každá skupina měla za úkol v časovém limitu tří minut postavit co nejvyšší bleskosvod. Jako materiál posloužily kostky dětské stavebnice. Poslední významnou osobností byl jeden z vojevůdců třicetileté války, původem Francouz, Louis Raduit de Souches, který se svou armádou odrazil útok Švédů na město Brno. Po jeho vzoru se na rosické faře válčilo. Nebyla to ale ledajaká bitva. Bojovalo se pomocí kamene, nůžek a papíru. Nemusíte se obávat, nikdo neutrpěl újmu na zdraví, na stranu Rosic se dokonce postavil i pan farář. Každý zná hru „kámen, nůžky, papír, teď!“ Své farnosti ale ke konečnému vítězství nepomohl, Rosice zůstaly těsně pod vrcholem, tedy na druhém místě. Třetí skončila skupina Neslovice - Zbýšov a na prvním místě se umístila farnost Zbraslav za výrazného přispění dvou zástupců Veverských Knínic.

Večer utekl jako voda a přišla půlnoc. Společně jsme se ztišili, pomodlili a popřáli si navzájem všechno nejlepší do nového církevního roku. Po závěrečném požehnání jsme se v klidu rozešli domů a začali se těšit na přicházející dobu adventní.