Hody ve Veverských Knínicích

Ve Veverských Knínicích jsme dne 3. 10. 2010 slavili hody. Co to jsou hody? Jednoduše to vyjadřuje P. Simajchl ve svém kázání: Nahoře v Čechách se říká posvícení, dole na Moravě hody, v církevním kalendáři "Památka posvěcení chrámu".

Ještě jeden citát (z wikipedie):

Posvícení (na Moravě hody, ve Slezsku krmáš/krmaš/karmaš, na Těšínsku kiermaš (kiermasz) aj., a to z něm. Kirchweih, "posvěcení kostela") je vzpomínková slavnost na posvěcení kostela. Výraz „posvícení“ znamená totéž co „posvěcení“. Dostavba kostela byla pro obec mimořádná událost, protože jeho stavbě obyvatelé věnovali mnoho peněz a práce. Když se stavba dokončila, nemohl se kostel hned použít pro výkon bohoslužeb. Nejprve se musel slavnostním způsobem vyjmout ze světské sféry a posvěcením jej určit pro služby Bohu.
Posvícení se původně slavilo ve výroční den posvěcení kostela, které je označováno termínem dedicatio. Výročí posvěcení chrámu bývala vždy velmi slavnostně připomínána. Jejich průběh byl podobný jako průběh oslavy svátku patrona chrámu (svatého, kterému je kostel zasvěcen), patrocinia. V průběhu let se tyto zvyky ustálily a někde dokonce splývají pojmy pouť a posvícení. U některých kostelů, zejména farních, se slavilo v jinou dobu dedicatio a v jinou patrocinium.
Na Moravě, například na Slovácku, se posvícení říká hody a celý svátek organizuje tzv. stárek a stárka, tj. zvolený mládenec a dívka (od "starší (tovaryš)"). Na Horácku nebo Brněnsku se používají názvy stárek, stárková, místy k nim přistupují i mládek a mládková. V některých lokalitách se termín posvícení směšuje s termínem poutě.

Hody ve Veverských Knínicích ještě nejsou úplně spojeny s církevní oslavou posvěcení chrámu (datum posvěcení chrámu není známo) - posvěcení chrámu ve Veverských Knínicích, Ostrovačicích a Říčanech budeme slavit o týden později (10. 10. 2010). Přesto jsme Pánu Bohu děkovali už při dnešní slavnosti za náš chrám i za všechny ostatní jeho dary. Děkovali jsme mu krásou krojů, výzdobou kostela, svou radostí i svými modlitbami.