Madona z kaple Matky Boží na Veveří

Originál tohoto obrazu byl až do roku 1938 umístěn v kapli na Veveří, dnes je uložen v Národní galerii v Praze. Kaple Matky Boží plnila ve středověku funkci farního kostela jednak pro osadu, která stávala u hradu Veveří, a také pro ostatní osady v okolí. Dnes je farní kostel přímo ve Veverské Bítýšce, ale kaple na Veveří je do dnešních dnů důležitým pojítkem a duchovním centrem jednotlivých obcí v okolí.

Celkovou vzpomínku na společnou pěší pouť na Veveří zakončujeme přepisem první a poslední sloky básně Madona z Veveří od P. Libora Kovala. V plném znění ji najdete v jeho knize Moravské Madony.

Jsou krásné oči Tvé, Madono z Veveří,
z nich svítí něha děv i láska mateří
jako svíce nebeská, jež stále rozžíhá se
plaménkem ráje v nadpozemské kráse
v pohledu líbezném na maličkého Synka,
jenž v rukou Tvých tiše a sladce spinká -
jak by tím splácel bolestí svých dluh -
člověk a Bůh.

Pro tichý úsměv Tvůj, Madono mého mládí,
pro hebkost štětce, který plátno hladí,
pro srdce zraňovaná básníkovým perem,
pro slzí sůl v zachvění tisícerém,
pro sladkost tónů, vypíjených sluchem,
pro oheň jazyků, zkrápěných krví Duchem,
pro krásu Tvých očí - Ty věkověčná ženo -
buď Krása chválena a s ní i Tvoje jméno,
Madono z Veveří
!

(Převzato z internetových stránek
Římskokatolické farnosti Vev. Bítýška, upraveno)