Památku Matky Terezy uctily všechny národy

Dne 26. srpna letošního roku by se drobná misionářka z Kalkaty, kterou známe pod jménem Matka Tereza, dožila 100 roků. Její památku koncem srpna uctily tisíce lidí po celém světě.

Ačkoliv její oba rodiče byli Albánci, narodila se ve Skopji v sousední Makedonii. Téměř celý život prožila v Indii, kde v Kalkatě v roce 1950 založila řád Misionářek lásky. Její bezprostřední rozhodnutí k tomu kroku je známé, přesto je připomeňme.

Jednou Matka Tereza našla na ulici umírajícího starce. Šla požádat o pomoc do nejbližší nemocnice, ale odmítli ho přijmout. Než se k němu vrátila s léky, zemřel na chodníku. „V posledních okamžicích života musel dýchat prach z ulice. Bylo to ostudné. Skoro jsem se za to cítila vinna. Řekla jsem si, že se s tím musí něco udělat“. V hlavě se jí zrodil nápad založit Dům pro umírající, kde by takovíto lidé mohli dožít obklopeni péčí. Město jí dalo k dispozici bývalý poutní dům při chrámu bohyně Kálí. Útulek dostal název Nirmal Hriday. O těch, kteří tam byli misionářkami lásky přijímáni, Matka Tereza řekla: „Pomáháme jim, aby mohli zemřít s Bohem. Pomáháme jim, aby mohli Boha poprosit za odpuštění. Aby se mohli s Bohem usmířit podle své víry“.

Vědomí, že budovu vedle jednoho z nejposvátnějších hinduistických míst obývají křesťané, vyvolávalo hněv. Mnozí se domnívali, že hlavním důvodem jejich přítomnosti je obracení hinduistů na křesťanství. Házeli na sestry kameny a Matce Tereze někdo dokonce hrozil smrtí. Rozpoutala se polemika a jeden indický politik se nechal slyšet, že sestry odtud vyžene.

Domov navštívil i policejní komisař. Těm, co si stěžovali, po prohlídce útulku údajně odpověděl: „Řekl jsem, že se této cizinky zbavím a také to udělám. Ale nejdříve musíte získat své matky a sestry, aby dělaly, co dělá ona.“

V závěru si připomeňme slova Matky Terezy, která řekla jednomu knězi: „Je to Kristus, o kterého pečujete v chudých. Rány, které umýváte, jsou jeho rány, vředy, které čistíte, jsou jeho vředy, údy, které obvazujete, jsou jeho údy. Dívejte se dál a hlouběji, slyšte Ježíšova slova, která sice řekl kdysi dávno; platí i dnes: ‚Co děláte pro toho mého nejposlednějšího, děláte pro mě.‘“