Patroni a světci brněnské diecéze

Patroni katedrály a brněnské diecéze

Hlavními patrony katedrály na Petrově i celé brněnské diecéze jsou svatí apoštolové-mučedníci Petr a Pavel (liturgická slavnost 29. června). Za další ochránce jsou mimo jiné považováni:

  • sv. Cyril, mnich, a sv. Metoděj, biskup, hlavní patroni Moravy a spolupatroni Evropy
  • sv. Václav, mučedník, hlavní patron českého národa
  • sv. Vít, mučedník, patron Čech a Prahy
  • sv. Vojtěch, biskup a mučedník, patron Čech
  • sv. Klement Maria Hofbauer, kněz a mučedník
  • sv. Prokop, opat
  • sv. Kristin, mučedník
  • sv. Jan Nepomucký, kněz a mučedník, patron Čech
  • sv. Ludmila, mučednice
  • sv. Kordula, panna a mučednice.

(sr. Katalog brněnské diecéze, Brno 2007, str. 24).

Světice a světci spojení s brněnskou diecézí

U počátků víry našich předků stojí učitelé a věrozvěstové, bratři svatý Cyril, mnich (cca 826-869), a svatý Metoděj, biskup (cca 815-885), spolupatroni Evropy, jež v naší zemi slavnostně připomínáme 5. července na Velehradě i v Mikulčicích. Ve světě je jejich svátek slaven 14. února. Jeden z jejich žáků, svatý Gorazd (9. stol.), pocházel z Moravy, a proto ho sv. Metoděj určil roku 865 svým nástupcem (jeho památka se slaví 27. července).
A následuje řada dalších:

  • Svatý Klement Maria Hofbauer (1751-1820), rodák z Tasovic, kněz řádu redemptoristů, patron Vídně - jeho svátek se slaví 15. března, v naší republice 20. května.
  • Svatá Zdislava (cca 1220-1252), rodačka z Křižanova, patronka českého národa, patronka rodin - její památka se slaví 30. května.
  • Blahoslavená Marie Restituta Kafková (1894-1943), rodačka z Brna, řeholní sestra-františkánka, mučednice. Její památka je připomínána 29. října.
  • Jihomoravskou metropolí prošli také tři jezuitští kněží-mučedníci, a to blahoslavený Edmund Kampián (1540-1581) - jeho památka se slaví l. prosince, svatý Jan Ogilvie (1579-1615) - jeho památka připadá na 10. března, a blahoslavený Melichar Grodecki (1584-1619) - liturgická památka 7. září, kteří zde prožili svá léta v noviciátě Tovaryšstva Ježíšova.
  • S Brnem je spojen rovněž svatý Jan Sarkander (1576-1620), kněz-mučedník. V jezuitském kostele Nanebevzetí Panny Marie přijal jáhenské svěcení (1609) a v (tehdy kolegiátním) chrámu sv. Petra a Pavla na Petrově kněžské svěcení (1609). Jeho památka je u nás slavena 6. května.
  • V Jemnici a v Brně na Petrově můžeme najít kazatelny zvané kapistránky, z tradice pojmenované po apoštolovi Evropy, františkánském knězi svatém Janu Kapistránském (1386-1456), který na své misijní cestě Moravou v těchto městech kázal (památka 23. října). Jako vynikající lidový kazatel prošel brněnskou diecézí také další františkánský kněz, svatý Bernardin Sienský (1380-1444) - památka 20. května.
  • Při svěcení klášterního kostela v Brně-Zábrdovicích na počátku 13. století byla přítomna svatá Alžběta Durynská (1207-1231), kterou jako děvčátko právě vezli z rodných Uher k určenému manželovi. Památka 19. listopadu.
  • Jako představený řádu piaristů za Alpami působil v Mikulově v letech 1638 až 1641 blahoslavený Petr Casani (1572-1647).
  • A dejme prostor i legendě, která říká, že dominikánský klášter ve Znojmě zakládali svatý Hyacint a blahoslavený Česlav při svém návratu z Itálie do rodného Polska.
  • O kapli v klášteře minoritů v Jihlavě se zase traduje, že je zbudována z cely, v níž při své vizitační cestě přespával svatý Bonaventura.

(sr. Katalog brněnské diecéze, Brno 2007, str. 24-25).

Probíhající kanonizační procesy

Na své završení čeká několik procesů svatořečení, a to: dlouholetá generální představená Kongregace milosrdných sester svatého Karla Boromejského ve Znojmě-Hradišti, Služebnice Boží Matka Vojtěcha Hasmandová (1914-1988), kněz-mučedník Jan Bula (1920-1952), jedna z obětí tzv. babického procesu, a dominikánský kněz Tomáš Maria Týn (1950-1990), brněnský rodák, který nabídl svůj život jako oběť za svobodu církve v Československu.
Na svůj kanonizační proces čeká jezuitský kněz Martina Středa (1588 - 1649), významná osobnost třicetileté války, opora hrstky obránců brněnských hradeb proti několikanásobné přesile švédských vojsk.
V olomoucké arcidiecézi probíhá proces arcibiskupa Antonína Cyrila Stojana (1851-1923), který v letech 1888-1908 působil na faře v Dražovicích a zasloužil se o vznik řady kostelů a duchovních správ v brněnské diecézi.

(sr. Katalog brněnské diecéze, Brno 2007, str. 25).

O poutních místech brněnské diecéze čti zde.