Pěší pouť ke kapli Matky Boží na Veveří

Ve čtvrtek 14. 8. 2008 se uskutečnila první obnovená pěší pouť ke kapli Matky Boží u hradu Veveří. Po dlouhém domlouvání se našemu otci Ludvíkovi podařilo zařídit slavení mše v této starodávné kapli, o které koluje celá řada pravdivých i nepravdivých historek.

Od Zdravotního střediska v Říčanech vyrazilo v 16.15 za krásného slunného počasí celkem 19 říčanských a ostrovačických poutníků, cestou do Knínic se přidalo ještě několik dalších. Za dálnicí pod kopečkem ke křížku otec "zavelel" první sloku písně a jeden desátek. I tak jsme kopec zdárně vyšlápli a pak už se pokračovalo zvesela do Knínic, kde čekalo osm knínických pěších poutníků. Po hromadném fotografování u sochy sv. Jana Nepomuckého na návsi jsme neprodleně vyrazili směr Hvozdec. Tentokrát byla píseň a desátek zařazena cestou z kopce, tak se nám šlo lehce a i nadále si někteří prozpěvovali.

Pestrý průvod poutníků zahrnoval lidičky všeho věku, nejmladší poutnicí byla osmiletá Anežka, která si celou dlouhou cestu vůbec nepostěžovala. Úplně nejmenší poutníček Honzík byl nesen v šátku a vydržel hladem až ke kapli.

Jednu chvíli nás otec Ludvík překvapil svou zdatností, když do svahu svižně předběhl celou skupinu, aby ulovil snímek čela pochodující skupiny. Cesta letní krajinou rychle ubíhala, takže jsme v 18.30 dorazili na Nové Dvory. V restauraci byla otevřená zahrádka a pan majitel určitě litoval, že nemá mrazák se zmrzlinou, jistě by dost utržil. Takhle jsme se občerstvili jen pitím a pustili se do posledního úseku cesty. Zvolena byla trasa přes pole posekané vojtěšky přímo ke kapli. Tím se průvod úplně vyhnul silnici.

U kaple už byli první přátelé a známí, kteří přijeli na mši autem z našich farností, i z dalších (Brno-Bystrc). Čekání na veversko-bítýšského faráře nám zkrátil otec Ludvík čtením o historii kaple.

Konečně přijel i otec Marek Hlávka a otevřel nám bránu do kaple. Ve zšeřelém prostoru zaujímáme místa, zapalují se svíce a P. ThLic. Marek Hlávka přidává další podrobnosti o kapli a obraze Panny Marie Veverské.

Mše ve ztemnělém prostoru má zvláštní kouzlo, hlas se nese tichým prostorem a nabízí se představa, že modlitbou jsme propojeni se svými předchůdci, kteří už dávno na tomto místě poklekali.

Při vycházení z kaple jsme napočítali 81 přítomných, včetně hostů z Brna. Většina přispěla aspoň drobným obnosem na zachování a údržbu kaple. Pak už se v klidném letním večeru poutníci rozcházejí, nasedáme do aut a rozjíždíme se k domovům.

Tak zase za rok...

***

Co jsme odposlouchali během pěšího pochodu

Ten dar jít mimo asfaltovanou vozovku! Takovou krásnou krajinou. A prožít mši svatou v takových starobylých prostorách a v tak nádherné atmosféře. Zvlášť když o sobě při zpěvu dali vědět přítomní pánové. (Poutnice z Vev. Knínic, 65 roků)

Velice se to vydařilo. V příštím roce bychom měli jít znovu a pozvat další farnosti a obce z okolí - Domašov, Bítýšku, Chudčice a jiné. Mohli bychom vytvořit pěknou tradici. (Poutník z Říčan, 40 roků)

Výchozí skupina pěších poutníků ze sochy sv. Jana Nepomuckého ve Vev. Knínicích

Velkou vzpruhou pro mne byla kofola v kantýně v Nových Dvorech. Ale nejvíc se mi líbilo slavení mše sv. v přítmí kaple pouze za svitu 2 svící rozžatých na oltáři. (Putující ministrant z Vev. Knínic, 16 let)

Moc se mi to líbilo. Škoda, že nás ministrantů nešlo víc. V příštím roce půjdu zase! (Další ministrant z Vev. Knínic, 12 let)

Bylo to nádherné. Konečně jsem díky výkladu otce Ludvíka ve svých 45 letech pochopila význam invokace Archo úmluvy v litaniích k Panně Marii. (Účastnice z Brna, 45 let)