Před 20 lety k nám přišla svoboda

Se svatořečením Anežky České před 20 lety k nám přišla svoboda

Připomínka listopadových událostí z roku 1989 v úvodu mše sv. v knínickém kostele dne 18. 11. 2009, kdy jsme děkovali Bohu za dar svobody

Vážení přátelé, milé sestry a bratři! Dovolte, abych vás přivítal na slavení dnešní mše svaté. Koná se den po 20. výročí událostí ze 17. listopadu 1989, kdy skončilo čtyřicetileté období komunistické totality a kdy se pro občany naší země otevřely dveře ke svobodě. Už to samo o sobě je důvodem k veliké radosti.

Během několika týdnů či měsíců se tehdy do naší země vrátila svoboda, což mj. znamenalo, že:

  • - byla zrušena cenzura, veškerý tisk a další média mohla informovat svobodně
  • - občané přistoupili ke svobodným volbám, byla přijata demokratická ústava
  • - byla zrušena železná opona a občanům bylo umožněno svobodně cestovat
  • - byl zaveden pluralitní systém politických stran
  • - byly zřízeny demokratické státní instituce
  • - hospodářství přešlo od centrálního plánování na principy tržní ekonomiky
  • - byla obnovena náboženská svoboda.

Náboženská svoboda. Tuto skutečnost uvádím sice v předchozím (i když zdaleka ne v úplném výčtu) jako poslední, ale v prostoru katolického kostela a na začátku mše svaté jistě ani není třeba zdůrazňovat její význam pro každého věřícího člověka, pro každého z nás.

Navíc nebude od věci připomenout bezprostřední návaznost tehdejších událostí na svatořečení Anežky České.

Tenkrát v roce 1989 jen pět dní před vypuknutím sametové revoluce, přesně 12. listopadu, byla svatořečena výjimečná žena z českého královského rodu. Princezna Anežka, dcera Přemysla Otakara I., jednoho z nejmocnějších panovníků tehdejší střední Evropy, a sestra českého krále Václava I. Svého výsadního rodového postavení se vzdala, po vzoru sv. Kláry založila v Praze františkánský klášter, sama se stala řeholnicí a jeho abatyší a jala se ušlechtile pomáhat těm nejubožejším a nejpotřebnějším z ulice.

Jejího svatořečení v Římě před 20 lety se zúčastnilo téměř 10 000 poutníků z Československa. Po vyslovení kanonizační formule papežem Janem Pavlem II. se chrám sv. Petra ve Vatikánu naplnil jejich dlouhotrvajícím potleskem. Na znamení svých díků poté zapěli hymnus Chvála Bohu na výsostech.

Papež Jan Pavel II. pak česky promluvil k poutníkům a řekl: "Anežka Česká, již dnes s radostí vzýváme jako svatou, měla význačný podíl na občanském a kulturním vývoji svého národa a zůstává i nám blízká pro svou křesťanskou víru a svou lásku."

O dva týdny později při obrovské manifestaci statisíců na letenské pláni v Praze herec Radoslav Brzobohatý recitoval několik následujících veršů: "Už aby svědomí nehladovělo v celách, Už aby Anežka Česká požehnala své zemi, Už abychom se mohli podívat Bohu do očí, že jsme se nezpronevěřili."
(Verše jsou součástí rozsáhlé sbírky s názvem Anežka Česká básníka Jaromíra Hořce. Autor ji dokončil v roce 1987, a příznačné pro tehdejší režim bylo, že oficiálně nesměla být u nás vydána. Mezi lidmi se šířila opisováním.)

Ta sebevědomě a hrdě pronášená slova dokazovala, že se konečně stává pravdou věta, která už dávno před tím kolovala mezi lidmi jako předzvěst těchto chvil: "Až bude svatořečena Anežka Česká, bude naše země svobodná."

Arcibiskup František Tomášek, který dopoledne před tím sloužil v katedrále sv. Víta mši sv. s poděkováním za dar svatořečení Anežky, končil ji odhodlaným zvoláním "Kristus - pravda - vítězství!" a při tom ve zdvižené pravici držel historický kříž pocházející z vykopávek na Velké Moravě. Týž večer, když mu manifestanti přišli poděkovat, z balkonu arcibiskupství je ujistil slovy "Bůh je na vaší straně".

Samotný Václav Havel, hlavní postava listopadového převratu, po letech vzpomínal, jak značné měl obavy z průběhu letenských manifestací, zvláště o bezpečnost jejich účastníků. Ale hned v sobotu po skončení oné děkovné mše sv. v katedrále jako by z něho všechna tíha spadla. Jak řekl, snad právě díky vzácnému působení této nové české světice. Druhým uklidňujícím momentem podle něho bylo, když kněz Václav Malý, dnešní světící biskup pražský, se spolu s účastníky manifestace začal modlit "Otče náš" - i za příslušníky, kteří tvrdě zasahovali 17. listopadu na Národní třídě proti studentům.

Kardinál Tomášek později charakterizoval odkaz Anežky České národu jako výzvu k opravdovému "smiřování těch, kteří trpí rozbrojem a nepřátelstvím". Jako příklad, jak duchovně a činorodě lze naplnit svůj život.

Je naší povinností si vzpomenuté události připomínat už proto, že matkou svaté Anežky byla česká královna Konstancie Uherská, která, jako vdova po Přemyslu Otakarovi I., založila u Tišnova klášter Porta coeli. Pod jeho hospodářský i farní patronát patřila naše obec po dobu téměř půl tisíciletí. Tam v klášterní bazilice byla královna Konstancie po své smrti 6. prosince 1240 pochována.

Od roku 1989 se nad místem jejího posledního odpočinku touto dobou scházejí lidé, aby si připomněli svatořečení její dcery Anežky, a poděkovali za dar svobody, který je s jejím svatořečením spojován. Je to i pro nás právě ten druhý důvod k veliké radosti. Proto jsme tuto mši sv. zcela záměrně zařadili do programu oslav 750 let trvání naší farnosti.

Dnešní bohoslužbou chceme i my, shromáždění zde v tuto chvíli v knínickém kostele, poděkovat Bohu za dar svobody, kterého se nám tenkrát před 20 lety dostalo. Zároveň chceme prosit Pána, abychom si všech nabytých svobod jako národ i jako jednotlivci uměli vážit a pěstovali je jako nejvzácnější květinu.

V závěru mše sv. budeme společně zpívat "Píseň bratra Slunce" sv. Frantika z Assisi (č. 909 v kancionálu). Mezi jednotlivými slokami zazní verše Zuzany Novákové z poémy "Legenda o princezně Anežce", které vycházejí z dopisů sv. Anežky psané sv. Františkovi a sv. Kláře. Recitovat je budou Hanka Mikšová a Baruška Kadlčková.

Děkuji za pozornost, přeji vám hluboký duchovní prožitek této mše svaté a krásné dny plné radosti po dobu dalších 20 let!

Jiří Koch

Autoři článků: