Rok 2009 v zajetí kulatých výročí

Veverské Knínice - od historie nedávné k té nejvzdálenější a zpět do současnosti (aneb rok 2009 v zajetí kulatých výročí)

Na rok 1998 připadlo 80. výročí vzniku ČSR. Bylo to první kulaté výročí této události slavené ve svobodných poměrech po sametové revoluci. V Knínicích jsme se pokusili oslavy propojit s probíhajícím aktuálním děním v obci a také mu dát tak trochu duchovní charakter.

Osud nám hrál do karet. V tom roce 1998 si naše i světová veřejnost navíc připomínala 200. výročí narození Františka Palackého, velkého českého obrozence a "otce národa". V Knínicích byla v minulosti osobnost Fr. Palackého značně populární. I když současníci ho znají asi nejlépe z portrétu na tisícikoruně, naši předkové si jeho vědeckého a buditelského díla ve prospěch české národní věci velmi vážili a ctili ho. V roce 1898 při 100. výročí jeho narození uspořádali Kníničané slavnost, při níž mj. pojmenovali nejvyšší kopec nad dědinou "Stráž Palackého" a vybudovali mu tam žulový pomník.

Na pozadí této historické kulisy si zastupitelstvo obce vytklo za cíl získat od Poslanecké sněmovny PČR obecní symboly - znak a prapor - a v návaznosti na obě uvedená výročí je představit veřejnosti a zavést do užívání.

O prvním červnovém víkendu 1998 se tak v Knínicích konala k poctě Fr. Palackého velká slavnost, do níž se zapojila řada místních institucí a občanů. Jádrem akce bylo slavnostní odhalení bronzového obecního znaku na budově OÚ. Byl vytvořen pracovníky místní umělecké slévárny podle návrhu ak. sochaře Nikose Armutidise. Tento akt byl zasazen do děje divadelního představení ze života Fr. Palackého. Celou obcí pak prošel slavnostní průvod v doprovodu dechovky až k pomníku na Stráži. Tam zase sám František Palacký, představovaný jedním z členů ochotnického spolku, předal starostovi obecní prapor. Součástí oslav byl řemeslnýjarmark, výstava starých fotografií a lidová merenda.

Jistě si řeknete, že popisovaná slavnost měla ryze světský charakter. Kde byl tedy onen duchovní rozměr? Věřím, že v následujících bodech:

Účastníci si mohli na památku zakoupit pamětní medaili. Na líci byl vyobrazen obecní znak Veverských Knínic a na rubu volná parafráze věty, kterou měl prvnímu prezidentovi ČSR T. G. Masarykovi říct jeho hradní architekt J. Plečnik: "Prospěch obce je přednější zisku sobce". Jistě zásada, kterou by se měli řídit všichni, kdož jsou veřejně činní, ať na úrovni malé obce, nebo celého státu. Symbolicky tou "obcí" lze chápat jakékoliv společenství, nejen veřejnoprávní politickou korporaci.

Slavnost pokračovala druhý den v neděli provedením koncertu duchovní hudby v kostele sv. Mikuláše. Účinkovali žáci a učitelé ZUŠ se zaměřením na církevní hudbu v Brně, mezi nimi profesor Zdeněk Hatina (varhany) a ředitel školy Pavel Hamřík (zpěv). Pro všechny zúčastněné posluchače to byl nevšední umělecký a duchovní zážitek.

Do třetice: O několik měsíců později, 28. října 1998, přesně v den 80. výročí vzniku republiky, se v knínickém kostele konala mše svatá. Při ní tehdejší pan farář Bedřich Provazník oba obecní symboly, znak a prapor, požehnal. Žehnal tím i obci a jejím obyvatelům.

To vše, o čem tu bylo dosud psáno, proběhlo v osmičkovém roce, který prožíváme opět letos. Veverské Knínice, přesněji řečeno jejich věřící občané, mohou mít oprávněné zalíbení i v "devítkovém" roce. Podle Vlastivědy moravské totiž z roku 1259 pochází první písemná zmínka o knínické faře. Můžeme předpokládat, že když už tady stála fara, byl v ní asi farář a ten jistě sloužil mše sv. a další pobožnosti v kostele. Kostel tu musel stát tedy v té době také. V jiných zdrojích je skutečně uváděno, že základy nejstarší části kostela v Knínicích (románský vchod na severní straně chrámové lodi) pocházejí z první třetiny 13. století, což z časového hlediska tuto úvahu podporuje.

Samotná obec je poprvé písemně připomínána už v roce 1233. Je uváděna ve výčtu vesnic, jež královna Konstancie, vdova po Přemyslu Otakarovi I., darovala klášteru Porta Coeli. Tam byla také po smrti pochována. To místo je nám blízké a milé i proto, že jde o maminku svaté Anežky České, svatořečené v roce 1989. V příštím roce uplyne od tohoto svatořečení 20 let a budeme si je připomínat i v souvislosti s neočekávaně tehdy nabytou svobodou, občanskou, politickou a náboženskou!

Od shora připomenutého výročí existence knínické fary (a kostela) uplyne v roce 2009 přesně tři čtvrtě tisíciletí. Myslím, že by se celá naše farní rada, a zejména její knínické "křídlo", měla co nejdříve zabývat otázkou, jakou formou a kdy toto výročí oslavit.

Může jít jen o jednorázovou záležitost, ale i o souhrn akcí během celého roku. Lze připravit farní den s celou řadou aktivit duchovního rázu, nebo poutě do míst spjatých s životem královny Konstancie a svaté Anežky (Předklášteří, Praha, Budeč, Levý Hradec), slavnou mši sv. spojenou třeba s biřmováním (pokud bude jeho příprava během příštího roku včas ukončena), zajistit návštěvu otce biskupa, atd. Dejme hlavy dohromady, 750 let hmatatelné přítomnosti křesťanství v této části Boskovické brázdy si to zaslouží.

V širších souvislostech můžeme vzpomenout i sv. apoštola Pavla, který našim pohanským předkům přinesl do Evropy před dvěma tisíci lety Kristovo učení a jehož jubilejní Rok oficiálně končí 29. 6. 2009.

A také svaté soluňské bratry Konstantina a Metoděje, kteří se zasloužili o christianizaci slovanských kmenů na území Velké Moravy. Konstantin pod přijatým řeholním jménem Cyril zemřel v roce 869 v Římě (1.140 let).

Nadcházející rok 2009 můžeme nábožensky opravdu intenzívně prožívat!

Autoři článků: