Symboly adventu

Adventní věnec

Nejzřetelnějším znakem adventu je dnes použití adventního věnce. Ten je vytvořen z jehličnatých větví, na nichž jsou rovnoměrně rozmístěny čtyři svíce.
Kruh, jenž nemá začátek a konec, je symbolem věčnosti království Božího, které začalo narozením Mesiáše. Zelená barva věnce je symbolem naděje na splnění očekávání lidstva - na příchod (adventus) Spasitele. V soudržnosti propletených větviček lze také vidět symbol křesťanského společenství, které žije v naději na druhý příchod Páně.

Čtyři neděle - čtyři svíce

Zvýrazněním uvedené symboliky (zejména té první) je postupně zesilující světlo čtyř svící, jež jsou do počtu zapalovány tak, aby odpovídaly aktuálnímu týdnu adventní doby (Bůh neponechal lidstvo v temnotě, ale světlem svého slova ho připravoval na Kristův příchod). Adventní doba se dnes v římské liturgii sestává ze čtyř po sobě jdoucích nedělí před slavností Narození Páně (což ne vždy odpovídá plným čtyřem týdnům - v krajním případě totiž může poslední adventní neděle připadnout na 24.12.).

Liturgická barva: fialová a růžová — pokání a radost

Použití adventního věnce je poměrně mladým zvykem (pochází ze 30. let 19. století z německého protestantského prostředí), který sice lze zdárně skloubit s oficiální liturgií, avšak není její součástí. Dokládá to například i fakt, že přestože se ve většině případů dbá na to, aby svíce na věnci byly fialové barvy, není to předepsáno - jde pouze o snahu přizpůsobit se tzv. liturgické barvě předepsané pro toto období.

Použití odlišné barvy rouch a dalších textilií při liturgii je snadno postřehnutelnou známkou každé z dob liturgického roku. Pro advent se vžila barva fialová, jež jc tradičně symbolem vážnosti, soustředění a pokání. Výjimkou je mešní liturgie 3. neděle adventní, která začíná vstupní antifonou vyzývající k radosti (gaudete - odtud i zvykové pojmenování této neděle).
V tento den se může použít radostnějšího odstínu rouch, tedy růžového (jde o pomyslnou výslednici „smíchání“ adventní fialové a vánoční bílé barvy). Fakticky se tak dává najevo, že doba přípravy se dostala do své druhé poloviny.

(Převzatá část článku Advent můžeme „vidět“ i „slyšet“ z Katolického týdeníku č. 48/2005, napsal Walerián Bugeľ)