Výstava ve „špálovce“

Až do Ostrovačic a okolí připutovala zpráva o zahájení výstavy Vladimíra Kokolii v Galerii Václava Špály v Praze. I my, místní farníci, jsme si nemohli nechat ujít tu příležitost a na výstavu jsme se vypravili. Kdo jsme to my? Naše skupinka sestávala pouze z dvou členů: pisatele tohoto článku a paní Anny Žaloudkové (na fotografii). Určitě však budou následovat další, nenechají se odradit touto zprávičkou a nespokojí se ani s popisem výstavy z pera samotného malíře.

Ten den nebylo moc příjemně, dorazili jsme ke galerii úplně zmrzlí a vzájemně se přiznali jeden druhému, že nám není moc dobře a že moc nescházelo k tomu, abychom svou účast odřekli. Navíc ani jeden jsme se necítili v oblasti výtvarného umění úplně „doma“ a tak jsme na výstavu vešli vyzbrojeni pouze připravenou sadou konverzačních vět, jako „hm, pěkný“, „no, to je zajímavý“, „no, to je teda krása“.

A bylo to příjemné! Ne že bychom něčemu rozuměli, ale díky obrazům, atmosféře výstavy a taky díky rozhovoru se starším pánem, architektem, se otevřely jakési vnitřní komůrky v nás, a my jsme hovořili o tom, co je to umění, jaký má smysl a užitek, co je krása, co znamená rozumět obrazům, existuje „objektivní“ interpretace obrazů, o tom jak vznikají názvy obrazů aj. Chodili jsme po galerii, ničemu nerozuměli, na žádnou otázku nenašli odpověď, ale bylo to příjemné.

Pak jsme se ještě na chvíli posadili v kavárně Slavia, a při šálku kávy (ne absinthu!), k nám přišla múza a my jsme si uvědomili tu změnu v nás a velikou moc umění. Bolest hlavy byla tatam! Umění uzdravuje, inspiruje, proměňuje svět. Díky za tento zážitek!

O výstavě

Následuje zprávička o výstavě z pera skutečného odborníka:

Kokoliova laboratoř umění

Vladimír Kokolia, jeden z nejtvořivějších českých výtvarníků střední generace, vystavuje do 31. prosince ve Spálově galerii v centru Prahy. Není to tradiční prezentace jednotlivých obrazů, kreseb či grafik. Malíř změnil prostory v jakousi laboratoř výtvarného umění.

Ve zcela tmavém podzemí si divák ověří působení čistých barev a barevného světa, které se objevují jako promítaný paprsek nebo ve formě pravidelných záblesků. Přízemí je věnováno akvarelům, které jako by byly impresivními zážitky z přírody. A v patře jsou k vidění Kokoliovy obrazy s typickými abstrahujícími tvary, ale vystavěné jsou tak, že divák vidí přední pomalovanou plochu i zadní „prázdné" plátno.

V horní předsíni jsou také zavěšeny důmyslné geometrické klamy oka, jejichž efekt spočívá v tom, že pomocí počítače je divákovo vidění podvedeno a on vidí reálně působící trojrozměrný tvar tam, kde je pouhá plocha.

Kokolia experimentuje s možnostmi, jaké současnému umělci nabízí tzv. závěsný obraz. Asi nikdy Spálová galerie nehostila tak akční výstavu, protože umělec tu diváka přímo zatahuje do svých výtvarných kouzel. (kč)

Právo, sobota 19. listopadu 2011, str. 17.

O umění

Z pozvánky na výstavu.

PřílohaVelikost
Image icon img_7802.jpg618.42 KB

Autoři článků: