Stali jsme se seniory = jsme dědeček a babička. Víme, kolik radosti, hrdosti, ba i pýchy, ale také obav, starostí i úzkostí nám naše prarodičovství přináší.
Jan Sokol napsal, že "psychologové znovu objevili důležitost vztahu dětí s prarodiči" a zdůrazňují jeho význam. Děti mají v prarodičích další blízké osoby, které jim předávají společný svět hodnot, vztahů a souvislostí. Dětem se tak velmi rozšiřuje jejich horizont.
Prarodiče jsou vlídní průvodci. Zatímco rodiče kladou měřítka a požadavky, každý dědeček a babička se většinou snaží svá vnoučata rozmazlovat, dělat, co jim na očích vidí. To není špatně! Jsou prostě vlídnými průvodci životem. Svou laskavostí vyrovnají mnohdy nutnou přísnost rodičů. Děti potřebují ke svému rozvoji nejen obvyklé výchovné prostředky, ale i laskavé doprovázení své fantazie, svých snů, svých obav. A dědečkovi ani babičce při vyprávění na nějaké té chvilce tolik nezáleží.
Zdravá role prarodičů - podle dětského psychologa Petra Klímy:
Ale POZOR! Je záludné, když:
Závěrem chci upozornit, že všechny myšlenky nejsou moje, protože odborníci je dovedou vyjádřit výstižněji a lépe, než bych dokázala já.
Přeji všem dětem, rodičům i prarodičům, aby prožívali pěkné a plnohodnotné vztahy v rodině.