Lidové názvy postních nedělí

Postní neděle se nazývaly takto:

1. černá; 2. pražná nebo sazometná; 3. kýchavná; 4. družebná; 5. smrtná; 6. Květná.

Jméno „černá“ si 1. neděle postní vysloužila díky černým šatům, do kterých oblékaly v tento den ženy vzhledem k nastávajícímu půstu.

Druhá postní neděle má své jméno podle jednoho z postních jídel, nazývaného „pražmo“. Pražmo jsou vlastně upražená obilná zrna nebo klasy. Z tohoto pražma se také připravovala polévka „praženka“. Druhá postní neděle byla také dnem, kdy se smýčilo, bílilo, uklízelo, mylo nádobí, proto také nese název sazometná.

Třetí neděle postní je nazývána po kýchání. Ve středověkých spisech se můžeme dočíst o velikých a náhlých morech, které se začaly projevovat kýcháním. Lidé obávající se, aby z toho kýchnutí neumřeli, přáli sobě: „Pomáhej Pán Bůh“ anebo „Pozdrav Tě Pán Bůh“.

Družebná - tak se říkalo v pořadí 4. postní neděli. Název neděle vychází zřejmě z toho, že v tuto neděli chodíval ženich s družbou do domu, kam chtěl o pomlázce přijít na námluvy. Někde také pojmenovali tuto neděli „středopostní“, neboť tvořila pomyslný střed čtyřicetidenního půstu. Jinde „růžovou“, protože se tuto neděli světí v Římě zlatá růže.

Pátou postní nedělí je neděle zvaná „Smrtná“ a poslední postní nedělí je Květná neděle – tyto názvy jsou velmi známé, tak je nebudu dále rozvádět.

Názvy nedělí, jak vidíme, souvisejí s přípravou na Velikonoce, taky s prací a s jarním úklidem. A co my? Pracovali a uklízeli jsme v postní době také svoje nitro, svou duši? Čistili jsme svoje svědomí? Dařilo se nám každý týden se zbavit nějakého „harampádí?“ Můžeme prožívat radostné velikonoční svátky?

Autoři článků: