Kauza Robert Bezák

K případu biskupa Bezáka bylo řečeno a napsáno v poslední době mnohé. Kvalitních informací je však málo. Často slyšíme pouze emotivní závěry lidí, kteří soudí třeba jenom podle nadpisu článku v novinách. Je dobré mít informace a udělat si na jejich základě vlastní názor. Proto přinášíme článek pana RNDr. Miloslava Müllera, PhD, který shromáždil známá fakta, včetně mnoha odkazů a dalších užitečných myšlenek.

Milí přátelé,

ještě 1. července jsem nevěděl, kdo je to Robert Bezák. Jeho osobnost mě v posledních dnech silně oslovila, považuji ho za poctivého chlapa, který miluje Krista i církev. Jeho odvolání je ranou církvi nejen na Slovensku a podle mě důležitou křižovatkou v dějinách církve, na níž jsme selhali – někdo jednáním, někdo mlčením. Nabízím výběr událostí, které považuji za rozhodující. Internetových odkazů existuje jistě mnohem víc; silně vyznačeně odkazy zvlášť doporučuji, protože ukazují duchovní svět Roberta Bezáka, který je mimořádně inspirující.

Do r. 2009 byl trnavským arcibiskupem Ján Sokol, který je kontroverzní postavou. Vyčítá se mu mj.:

Robert Bezák (52 let) je redemptorista z diecéze Banská Bystrica, který studoval morální teologii v Římě, dlouhé roky byl v čele slovenských redemptoristů a působil jako předseda slovenské konference řeholních představených. Trnavským arcibiskupem byl ustanoven v roce 2009 poté, co papež přijal rezignaci Jána Sokola po dosažení věku 75 let. 

Robert Bezák začal radikálně měnit tvář arcidiecéze.

Emeritní arcibiskup Ján Sokol se po nástupu Roberta Bezáka nestáhl do ústraní, proto Robert Bezák přijal rázná opatření k omezení jeho vlivu. Sdělil mu to v soukromém dopise, jenž se za podivných okolností dostal do médií. 

Robert Bezák byl ve své arcidiecézi velmi oblíben např. u mladých lidí, křesťanů jiných denominací, oslovoval i lidi mimo církev. Vystupoval totiž velmi lidsky, srdečně, zdůrazňoval to lepší v člověku. 

V létě 2011 vystoupil spolu s pražským světícím biskupem Václavem Malým na festivalu „Pohoda“, kde mluvil mj. o své lásce k Bohu, ale i o problémech církve: o potřebě neschovávat se za zdi kostelů, o kolaboraci s komunismem apod. Na dotaz, zda je Bůh na „Pohodě“, odpověděl: ,,Bůh je největší pohodář.“

Robert Bezák byl i kritizován za nedržení se striktně katolické nauky.

Počátkem roku 2012 vyslal Vatikán do Trnavy vizitaci, kterou vedl litoměřický biskup Jan Baxant. Ten nicméně už na jejím počátku položil biskupu Tondrovi otázku, jak Slovensko přijme, když bude Robert Bezák odvolán.

Robert Bezák byl Vatikánem vyzván k rezignaci. Odmítl s tím, že nezná důvody, pro něž by měl rezignovat. Nato mu bylo sděleno rozhodnutí Vatikánu o odvolání, zákazu pobytu na území arcidiecéze a vyjadřování se v médiích. 

Odvolání bylo oficiálně vyhlášeno Vatikánem v pondělí 2. 7. ve 12 hodin. Den předtím, tedy v neděli při bohoslužbě o tom Robert Bezák informoval své věřící, přičemž přečetl i dopisy z nunciatury a vyznal svou lásku k církvi. Prohlásil, že nezná důvody odvolání. Věřící se s ním rozloučili potleskem ve stoje. 

Biskupové Slovenska vydali jednovětné prohlášení, že rozhodnutí Vatikánu poslušně přijímají. Teprve 10. 7. vydali obšírnější stanovisko, v podstatě s týmž obsahem, a po jednání 17. 7. totéž zopakovali.

Slovenští redemptoristé také rozhodnutí přijali, na rozdíl od biskupů se však za Roberta Bezáka lidsky postavili.

Mimořádné vydání televizního pořadu „Pod Lampou“ shrnuje důležité momenty dění. Mluví zde mj. František Mikloško (14. minuta), konzervativní katolík, který na chystané odvolání Roberta Bezáka upozornil. Maminka Roberta Bezáka (28. minuta) svědčí o tom, že po odvolání nezahořkl ani on, ani jeho blízcí. Protože Robert Bezák nesmí mluvit do médií, zařadil redaktor výběr z vystoupení na „Pohodě“ (32. minuta) a obsáhlý rozhovor s Robertem Bezákem z březnového díku tohoto pořadu (39. minuta); Robert Bezák zde mluví velmi osobně o své víře.

V Trnavě i jinde se aktivizovala část věřících, což je na Slovensku neobvyklé. Z velké většiny katolíci respektují rozhodnutí Vatikánu, chtějí však znát důvody odvolání a vyjadřují sympatie a podporu Roberta Bezáka.

Nevěřící, které Robert Bezák oslovoval, nechápou, jak je něco takového možné. Odvolání kritizují média, včetně těch, která si do církve rádi rýpnou. To je pro některé lidi důvod, aby se o odvolání Roberta Bezáka přestalo mluvit.

Příklady aktivit na podporu Roberta Bezáka:

Slovenská nunciatura vydala 9. 7. prohlášení, z něhož vyplývá, že příčinou vizitace a tudíž i odvolání byly dopisy do Vatikánu od těch, kteří svého arcibiskupa nepřijali. Dále se zde tvrdí, že Robert Bezák důvody odvolání zná a že předčasným zveřejněním porušil papežské tajemství. Z textu se však zdá, že Robert Bezák znal pouze připomínky lednové vizitace, na něž písemně reagoval. Pokud by se v neděli 1. 7. svým věřícím nesvěřil, zmizel by jim beze stopy kvůli výše zmíněným zákazům, které začaly platit druhý den. 

V Bratislavě se několik set lidí zúčastnilo koncertu na podporu Roberta Bezáka. Umělci zahráli zadarmo; sešli se nejen katolíci. Současně skupina opačně smýšlejících lidí protestovala, protože akce prý škodí církvi.

Důvody odvolání nejsou známy, pravděpodobně však souvisejí s otevřeností Roberta Bezáka a jeho vizí reforem arcidiecéze, včetně finanční transparentnosti. Slovenská soukromá televize TA3 uveřejnila 11 výtek, kterým měl Robert Bezák údajně čelit a na něž zdvořile, ale rozhodně odpověděl. Týkají se mj. personální politiky, finančních záležitostí, postojů k etickým otázkám a stylu oblékání.

Robert Bezák v souladu se zákazem z Vatikánu veřejně nevystupuje. Jeho spolubratr redemptorista však vydal svědectví, že odvolání prožívá ve vnitřní svobodě.

A co na to česká církev?

Biskupové mlčí; veřejně se vyjádřilo několik kněží, např.:

Odhadem několik set českých věřících, včetně několika dalších kněží, podepsalo petici zde.

Podle mě to je málo. Webu české rady Iustitia et Pax vévodí výrok M. L. Kinga o strašlivém mlčení dobrých. Jsem přesvědčen, že církev v ČR je pro svou zkušenost se sekularizovanou společností a jazykovou blízkost povinna vydat svědectví ve prospěch Roberta Bezáka jako apoštola, který dokáže do takové společnosti účinně přinášet světlo evangelia. Protože tu bylo navíc ublíženo člověku, nemůžeme se vymlouvat na hranice států a církevních provincií.

CO TEDY MÁME DĚLAT?

Nevím, ale navrhoval bych směřovat po třech cestách:

  1. Události sledovat a informace šířit, protože nás osvobodí pravda, ne mlčení, případně mlžení.
  2. Projevit svůj názor veřejně, razantně a kultivovaně, aby alespoň dodatečně zazněl hlas těch, které Robert Bezák oslovil. To není neposlušnost, to je služba autoritě.
  3. Nechat se nakazit tím, jak Robert Bezák přistupuje k životu, jak miluje Krista i církev, a to navzdory slabosti.

Slovy evangelického faráře z Říčan: ,,Vatikán jistě svá odvolání neodvolá. Tak to je a tak to bude. A lid by se namísto velkých protestních akcí měl odhodlat k tomu, aby začal věřit v Krista tak, jako Bezák. To znamená právě tam, kde jsem a kde jsou moje odpovědnosti - byt‘ malé - dělat to, co on.“

V Praze-Vršovicích 17. července 2012
RNDr. Miloslav Müller, PhD
mmuller@centrum.cz

PS: Tato reflexe je volně šiřitelná; budu rád za případně připomínky i návrhy, jak bychom mohli vyjádřit podporu Robertu Bezákovi a jeho postoje dále šířit. Máte-li zájem o případně další informace, napište mi na můj email, díky.