Noc plná světla - premiéra opery

Světová premiéra opery Zdeňka Pololáníka Noc plná světla proběhla v Moravském divadle v Olomouci 28. června 2013.

Libreto podle námětu francouzského básníka přelomu 19. a 20. století Paula Claudela napsal Mons. Josef Hrdlička. Dirigentem orchestru byl Petr Šumník, režie se ujal pražský Michael Tarant.

Opera je koncipovaná jako dílo s duchovní tematikou a byla uvedena při příležitosti 1150. výročí příchodu Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Je výzvou v dnešní době, z níž se kamsi vytratilo slovo oběť.

Všichni aktéři, podílející se na opeře, se nechali unést závažností a hloubkou příběhu. Premiéra měla slavnostní ráz. Večer pokračoval v přátelském popovídání a následnou oslavou.

Síla lásky a oběti prochází životem hlavní hrdinky Violeny, která osloví každého posluchače, který nesleduje pouze sobecky svůj zisk, má empatie k výjimečným lidem a pochopení pro jejich postoj a jednání.

Claudelovo dílo se původně jmenovalo Zvěstování Panně Marii a bylo realizováno jako činohra, kterou jsme měli možnost zhlédnout ve Státním divadle v Brně v r. 1991.

Proč název Noc plná světla? Byla to idea a záměr p. biskupa J. Hrdličky. Strhující příběh je nadějnou zvěstí všem, kdo mají odvahu vidět dál než k horizontu vlastního zániku ve smrti. Tehdy i jakkoli hluboká temnota se stává nocí plnou světla“(J. Hrdlička).

Děj opery se odvíjí ve středověku, ale vlastnosti postav, pocity strachu, bezmoci, bolesti je možné najít v kterékoliv době, kdekoliv na světě i v současnosti a jistě se budou vyskytovat i v budoucnu (Zd. Pololáník).

Obsah: Prolog a 4 dějství s jednou přestávkou.

Děj opery se odehrává na francouzském venkovském statku. Hlavními postavami jsou otec, matka a jejich dvě dcery. Starší Violena a mladší Mara. Mladý muž Jakub žije v této rodině léta a pomáhá hospodáři. Nadaný Petr z Craonu je stavitelem chrámů. Oba jsou zamilovaní do Violeny. Rodiče ovšem chtějí, aby se provdala za Jakuba, kterého dobře znají jako pracovitého muže. Petr se rozhodne z kraje odejít a opouští statek za úsvitu. Potká se s Violenou a oznámí jí, že už se nikdy neuvidí. Zároveň se jí svěří, že objevil na svém těle příznaky malomocenství. Violena pohnuta soucitem ho na rozloučenou políbí a dává mu jako vzpomínku na ni prsten, který jí dal Jakub. Letmý polibek viděla ve skrytu Mara, která Violenu závistivě sledovala. Sama usiluje o potencionálního ženicha Jakuba a rozhodne se, že všechno Jakubovi poví. Jakub jí nejdříve nevěří, ale když nevidí svůj prsten u Violeny, je rozladěný. Vzniká napětí mezi ním a Violenou, rodiči a sestrou. Otec sděluje své manželce, že odchází na pouť do Svaté země. Jeho poslední rozhodnutí je, aby si Violena vzala Jakuba a on pak v jeho nepřítomnosti hospodařil na statku. Ovšem, vychází najevo skutečnost, že polibek Violeny Petrovi na rozloučenou měl za následek malomocenství u Violeny. Ta pak v tichosti odchází na místo vyhrazené malomocným. Vítězoslavná Mara si vezme Jakuba a narodí se jí děvčátko, které brzy umírá.

V dalším jednání se odehrává scéna v lese o vánoční noci. Mara jde zoufalá za Violenou s mrtvým dítětem a chce, aby jí oživila dítě. Violena se zdráhá, ale nakonec se začne úpěnlivě modlit k Bohu. Stal se zázrak. V tichu vánoční noci se ozývá dětský pláč. Mara si bere do náruče své dítě, ale postřehne, že dítě má jiné oči. Jsou to oči Violeny - světice - která při malomocenství oslepla.

V závěru opery se po 7 letech vrací domů otec. Jeho žena už nežije. V náručí nese polomrtvou Violenu, kterou Mara ve své zlosti shodila do písečné jámy. Otec cestou domů uslyšel její nářek a pláč. Kromě toho přináší domů i Jakubův prsten, který mu vrátil Petr z Craonu. Uzdravil se z malomocenství v Jeruzalémě, kde se také oba setkali. Violena se chce před smrtí se všemi smířit. I s Marou, která jí tak těžce ublížila. Zpěv uzdravené dcerušky dává všem novou naději. Opera končí smírem, očistou a vykoupením.

Jestliže vás oslovil nevšední příběh, můžete jej v uměleckém zpracování na scéně zhlédnout v reprízách od listopadu 2013.