Pozdrav po skončení Roku víry

Milí farníci,

před pár týdny skončil Rok víry.

Náš pan biskup k ukončení roku píše: Zaslechl jsem k tomu poznámku: Proč se vůbec má Rok víry ukončovat? Zahajovat ano, ale ukončovat? - Zajímavý pohled k zamyšlení. Ano, proč vlastně připomínat něco, co už končí? Možná i proto, abychom se mohli zastavit a bilancovat - a hlavně poděkovat. Děkujme za Rok víry a vůbec za veliký dar víry, který jsme od Boha dostali. A v určitém smyslu ten rok skutečně neukončujme. Dál o víru bojujme, přemýšlejme o ní a modleme se za posílení naší víry.

Můžeme se přitom těšit na další rok. Kdoví jakému tématu bude věnován? Alespoň v době psaní tohoto článečku to ještě nebylo známo. Existují však i kritické hlasy, zvláště pokud se týče množství různých roků, věnovaným různým tématům. A tyto roky se někdy vzájemně překrývají, začínají, končí, takže člověk občas ani neví, na co má myslet dřív. Jeden kněz dokonce řekl: Víte, co bych si přál, ale opravdu? Aby jednou byl Rok ničeho...

Skončil Rok víry, skončil Rok eucharistie, skončilo Cyrilometodějské tříletí. Pravděpodobně nebude Rok ničeho. Přeji Vám každopádně, milovaní farníci, ať je nový rok naplněný vírou, nadějí a láskou, ať se každý z nás přiblíží Pánu Ježíši, ať se taky přiblížíme sobě navzájem.

Váš farář Ludvík Bradáč