Boží darování sebe sama

Štědrý den je za dveřmi. Mnohé dárky jsou už zabalené a čekají na úsměv a radost toho, komu jsou určeny. Jiné dárky zabalit nelze, nevejdou se do krabice…

V maličkém galilejském městečku Nazaretě stojí mladá ochotná dívka, připravená přijmout Dítě. Stává se novou Archou úmluvy, přijímající živoucí Boží Slovo, které má přijít na svět jako její syn, Immanuel (to je Bůh s námi), Ježíš, Jehošua (jehož jméno znamená Hospodin je vysvobození, spása, pomoc…). Bůh tu nepřichází člověka obdarovat jen něčím vnějším, on sám se stává darem, on sám je vysvobozením a spásou!

Člověk dostává o Vánocích více než královský dar, Krále samého. Marii je nabídnut dar určený pro celý svět, dar, nad kterým se tají dech, ale který se má pro ni stát obrovsky těžkým životním úkolem… A dívka tento nesmírný Boží dar přijímá.

Také Josef přijímá obdarování: Marii a spolu s ní Boží Dítě. I pro něj znamená Boží obdarování úkol. I on ke splnění Božího úkolu nabízí dar svého života, který podřizuje Božímu daru.

Ani dnes nám Bůh nepřestává rozdávat své dary, často velmi překvapivé a nečekané, jiné, než bychom si představovali… Znamenají úkol, jenž nás často přesahuje. A my jsme zodpovědní za to, co s tímto darem uděláme. Jsme zodpovědní za Boží dar života i za dar nabídnuté spásy… A jsme zodpovědní také za dar vánočního času…

Těm, kdo přijali Boží dar jako úkol, těm, kdo uvěřili, se rozjasňuje cesta a zjevuje hvězda nad Betlémem, nejmenším mezi judskými městy; nad Betlémem, domem chleba, v němž se zrodil ten, který se dal lidem jako chléb živý v eucharistii, Davidův potomek a Boží Syn, který nám přišel nabídnout sám sebe…

Tuto radost sdíleli prostí pastýři, kteří tu kolem Betléma mezi kamenitými kopci, spoře porostlými trsy křovisek, hlídali svá stáda, a ti první přijali andělskou zvěst o narození Spasitele.

Podobně jako pastýři sdíleli radostnou zprávu, podobně jako je sdíleno betlémské světlo zapalované v bazilice Narození, které má putovat od jednoho člověka k druhému, má svítit a spojovat ty, kdo se u něj setkávají – podobně má proniknout ke každému poselství vánoční radosti a lásky. Jsou dary, které se zkazí, pokud nejsou sdíleny. Je na nás, abychom je rozmnožili i za zdmi vlastního obydlí.

Převzato z brožurky v příloze Katolického týdeníku věnované čtyřem adventním nedělím, kráceno. Autorka je mnohým čtenářům Oříku známá, na jaře 2009 měla na faře v Ostrovačicích besedu k osobnosti sv. apoštola Pavla. V současnosti pracuje jako průvodce českých poutníků po Svaté zemi.