Pěší pouť na Velehrad 2014

Letošní pěší pouť na Velehrad vyvrcholila v sobotu 23. 8. Na mši svatou, kterou sloužil mikulovský probošt, nám známý o. Pavel Pacner, dorazilo 550 poutníků z několika proudů (viz níže sms od P. Jana Peňáze). K jižnímu proudu, který putoval z Ratíškovic od čtvrtka do soboty se přidalo i 6 poutníků z našich farností. K nim je potřeba ještě připočítat 2 poutníky, kteří putovali pěšky až z Říčan a také 4 cyklopoutníky z Říčan (ti se k nám připojili v Boršicích).

Letos jsme bohužel zůstali „duchovní sirotci“, neboť o. Ludvík jel ze zdravotních důvodů pouze v doprovodném vozidlu. I tak nás ale dostatečně povzbuzoval – vlídným slovem, dobrou kávou a sladkostmi. To bylo důležitou součástí naší pouti, protože v letošním trošku deštivějším počasí bylo něco na zahřátí nezbytností! A ve chvílích, kdy nebylo po ruce něco fyzicky teplého, stačilo se rozhlídnout kolem sebe do tváří spokojených poutníků. Však posuďte sami…. (Zuzka).

Letošní pouť na Velehrad byla dost mokrá, ale v mých očích zatím ta nejlepší, přestože nám chyběli mezi poutníky dva důležití lidé: duchovní vzdělavatel otec Ludvík a humorná organizátorka z Ratíškovic Maryška. Vzhledem k tomu, že už se naše skupina dobře zná, šlo to i bez nich, ale chyběli nám! Jejich občasný příjezd byl vždy vítán s radostí, zvláště když nám kromě „slova“ přivezli i kafé a buchty, neboť nejen slovem živ je člověk (Hanka).

Dne 23. 8. 2014 se konala pouť na Velehrad. Někteří poutníci vyšli už několik dní předem. Ráno před půl sedmou jsem vyjela autem se svým synem Honzíkem směrem k Boršicím u Buchlovic. Dojeli jsme ve chvíli, kdy se již přítomní poutníci chystali k odchodu. Se známými tvářemi jsme se srdečně pozdravili. Vyšli jsme. Naše cesta vedla přes obec Zlechov a Tupesy. Přecházeli jsme tyto obce za vyzvánění zvonů z místních kostelů, někteří obyvatelé vycházeli před své domy a mávali nám na cestu. Děti se dívaly z oken a mávaly nám také. A my mávali jim, za zpěvu a při modlitbě růžence. Byli tam také poutníci, kteří se starali o naši bezpečnost. Měli na sobě reflexní vesty a v rukách vysílačky. Kdykoli bylo potřeba, zastavili dopravu, abychom mohli bezpečně přecházet na nebezpečných úsecích silnic. Ke konci cesty jsme slyšeli zvony a viděli věže Velehradu. Blížili jsme se k cíli. Vrcholením poutě byla mše svatá. Otec Peňáz hlásil, že se poutě účastnilo 550 poutníků. Po dobrém guláši, který jsme si mohli po mši dát, jsme se vypravili zpátky domů. Byl to úžasný zážitek, který očistil mou duši a naplnil mě radostí a štěstím (Dana)

Sms od P. Jana Peňáze

Závěr 14. pěší pouti na Velehrad: západní a severozápadní proud včetně Ratíškovic, Ostrovačic, Levého Hradce a Nového Jičína – 300. Jihozápadní proud včetně Mikulova, Olomouce, Ostrožské Lhoty a Brna – 210, dnes z Nedachlebic 25, z Luhačovic 9, z Uherského Brodu a Uherského Hradiště 15, z Veselí 4. Celkem 553 poutníků se modlilo za církev, národ a rodiny, zvlášť ty v těžkostech, a za mír. V bazilice celkem 1000. Bohu díky! (Jan Peňáz)

Z webových stránek o. Peňáze