Ať jdem kam jdem
i proti naší vůli
po nás vždy zůstávají
otisky šlépějí
ozvěny slov
záření myšlenek
Ať jdem kam jdem
kéž po nás zůstává
vně úsměvu
dukát štědrosti
duha pokoje
Možná až po smrti
někomu v mlze zasvítí
slunko tvé pravdivosti
mnozí se zahřejí
pod pláštěm tvé lásky
a ve stopách života odvátého
na plno rozkvetou
růže vděčnosti
P. Josef Veselý, ze sbírky básní Víme o sobě