Na otočku v Římě

Na jaře tohoto roku, přesně 27. dubna 2014, v neděli Božího milosrdenství, oslavil celý křesťanský svět papeže Jana Pavla II., když ho současný papež František prohlásil za svatého.

Měla jsem tu úžasnou možnost tam být, jet „na otočku do Říma“ a prožít Velikonoce v Římě. Nikdy před tím jsem v Římě nebyla a nevím, jestli se tam ještě někdy podívám. Cestovala jsem autobusem se svojí biřmovací kmotrou Helenkou a s ostatními poutníky z celé České republiky v rámci poutě jedné cestovní kanceláře. Vyjížděli jsme v sobotu 26. dubna ráno z Brna a do Říma jsme přijeli v neděli 27. dubna asi ve 2 hodiny ráno. Největší obavy jsme měli z náporu poutníků a z toho, aby se někdo z nás neztratil.

Poutníků bylo v Římě opravdu hodně, kdo to sledoval v televizi, určitě může potvrdit. A samozřejmě převažovali poutníci z Polska. Přesto se snad všem poutníkům podařilo najít pěkné místo k prožití této zvláštní a jedinečné slavnosti. Nejtěžší bylo čekání od 5. hodiny do 10. hodiny, kdy začala mše. Cítili jsme zvláštní atmosféru a nějaký nebeský kostelník se postaral i o kropenky. Přesně v 10 hodin, kdy začala mše, začalo také chviličku mírně pršet. A v okamžiku skončení mše, kdy dával svatý otec požehnání, také mírně chviličku pršelo. Pozemští organizátoři se také postarali o vodu, v půllitrových petlahvích jí bylo všude kolem dostatek k pití na paletách.

Odpoledne se nás snažila naše paní průvodkyně provést aspoň těmi nejzákladnějšími turistickými body v Římě. Vatikán jsme si nechali na „snad někdy příště“, kdy bude víc času, a vydali jsme se kolem Andělského hradu přes Tiberu na známé náměstí Piazza Navona a obdivovali tři krásné fontány. Potom jsme si prohlédli Pantheon a kostel, kde je pohřbená sv. Kateřina Sienská. Ti, kdo v tu dobu poslouchali na Proglase čtení na pokračování o Kateřině Sienské, byli opravdu dojatí. Viděli jsme Forum Romanum a Koloseum, všechno tak trochu z ptačí perspektivy, na delší procházení a kochání se nebyl čas. V 8 hodin večer jsme měli sraz na konečné stanici metra na kraji Říma a hurá zpátky domů. Do Brna jsme přijeli v pondělí 28. dubna asi ve 2 hodiny odpoledne.

Přivezla jsem si jeden velký zvláštní zážitek a taky spoustu fotek, které vyfotili moji spolupoutníci. Ráda bych se podělila o tu zvláštní atmosféru. Otec Ludvík slíbil, že fotky můžu promítnout s komentářem někdy začátkem října na faře na náboženství pro dospělé. Tak až to bude hlásit, tak přijďte vy, kdo máte zájem a měli jste rádi Jana Pavla II.

Vždyť co je lepšího, než slyšet a vidět, že něčí život stál a pořád stojí za to, že má nesmírnou cenu. 

Autoři článků: