Milý Staňo

Z lidí, kteří Tě znají zblízka nebo celý život,  jsem já ten poslední, kdo by měl mít možnost promluvit u příležitosti Tvých významných narozenin. Znám Tě - tak řečeno - teprve posledních 20 let, ty jsou ale tak intenzivní, že bych si později musel vyčítat, kdybych teď nic neřekl…

Americká novinářka Marlo Morganová se kdysi vydala do Austrálie, aby tam žila a strávila celý rok uprostřed prapůvodního obyvatelstva, kterému se říká Aboridžinci. Podmínkou, aby o nich mohla psát bylo, že nejdříve musí s nimi žít a musí se vzdát všech věci, které oni vůbec nepoužívají: oblečení, fotoaparátu, magnetofonu, zápisníku, papíru i tužky. Teprve pak, když s touto podmínkou souhlasila a prožila s nimi rok, začala psát o všem, co se jí uchovalo v paměti a napsala knihu "Poselství od protinožců". V knize popisuje prostý život všedních dnů těch lidí. Kromě jiného se také rozpomíná na okolnosti a situaci, která nastala, když těm lidem jednou sdělila, že má příští den narozeniny, že v Americe se to hodně slaví s přáteli a s rodinou, lidem se dávají dárky a zároveň se zeptala, jak slaví narozeniny oni. S velkým údivem si vyslechla, že oni narozeniny neslaví vůbec: "Co je na tom hezkého, oslavovat, jak jsi pořád starší, vypadávají a šedivějí Ti vlasy, ztrácíš zuby, klátí tě pořád víc a víc neduhů a nemocí…?" - dostala odpověď. Se stejným úžasem jim odpověděla: "A co tedy slavíte vy, když neslavíte narozeniny?" Odpověděli jí, že se radují z každého nového dne, z toho, když se jim podaří občas ulovit nějaké zvíře a to se stane pro ně obživou na několik dnů, nebo když při svém putování narazí na stromy či keře nesoucí chutné a výživné plody, radují se z toho, když se narodí dítě, jindy se radují prostě jen tak s někým jiným, komu se něco poštěstilo…"

Život jako důvod k radosti. Jak říkají buddhisté: cesta je cíl. Tedy ne něco dalekého a  vzdáleného kdesi v nedohlednu, nebo až po smrti, ale teď a tady. Křesťanství to slovy Ježíše Krista formuluje zdánlivě jinak: Ježíš sám je cestou, pravdou a životem. Když si ale vezmeme celé Ježíšovo učení a život, tak se zcela jistě shodneme i s Aboridžinci i s buddhisty, protože Ježíš nám jasně dal najevo, že se nemáme starat ani o to, co bude zítra, ani o materiální věci, ale o to, abychom žili království nebeské, aby duch dal smysl všemu, co děláme, jak myslíme a žijeme. Jinými slovy: žít svůj život naplno, smysluplně a s láskou právě teď a tady.

Za těch 20 let, co jsem měl čest Tě poznat, jsem si u Tebe vážil vždy právě této plnosti života: ať již ve Tvém nasazení, způsobu, jakým žiješ uprostřed Tvé rodiny, že jsi pro manželku skvělým a spolehlivým partnerem a pomocníkem, že jsi pro své děti a vnoučata starostlivým otcem a dědečkem, odpovědným, chránícím před nebezpečím doby, ale také moudrý svou radou, nasloucháním, nebo i dobře a prozřetelně míněným napomenutím. Za ta léta Tě ale také obdivuji za to, jak si se po dobu několika let ve funkci zastupitele zasazoval o zvelebování obce. Hlavně ale Tě obdivuji za to, s jakou vážností, odpovědností a kompetencí vedeš Vaší farmu, s jakou seriózností, chlapským podáním ruky, čestností a poctivostí se snažíš vést lidi, řešit problémy. Vážím si toho, že se nenecháváš ovlivnit trendem dnešní doby, kdy  mnohokrát v mezifiremních jednáních, žel i v politice,  rozhodují  špinavé peníze ve formě úplatků či podplácení. Vážím si tě také proto,  jak do všeho mezilidského jednání a vztahů jemně, nevtíravě, ale důsledně dáváš prostor tomu, co nazýváme křesťanskou kulturou slušnosti a korektnosti. Ukočírovat nesčetné nálady lidí, jejich pluralitu, někdy i velice nebezpečných a škodlivých názorů, umět lidi motivovat, nadchnout, zapálit pro jeden cíl, pro všeobecné dobro a poctivý blahobyt je právě to umění. Dnes, v době tak rozviklané krizí hodnot - hodnot poctivého vydělávání peněz, morálky, slušného zacházení s každým člověkem, počínaje od zemědělce kydajícího hnůj až po akademiky řídící různé sektory v tak obrovské farmě, jakou je ta v Říčanech až po nejvyšší politiky a ministry vlády - to vůbec není snadný úkol. Když krachuje nějaký podnik, nebo v něm vládnou nekalé machinace, podvody, mobbing pracovníků, tak se přivolávají na pomoc experti z oboru psychologie, supervize  a koučingu, z oboru ekonomiky a managementu, z oboru financí,  atd. Určitě je to tak dobré. Já si ale myslím, že pokud si člověk bude v sobě hlídat to biblické "Desatero" a vše, co nás křesťanství učí, nebo když se bude řídit tím, co naši předkové nazývali zdravým selským rozumem - když bude mít na paměti, že je dílem Božím, svrchovanou bytostí, tak se automaticky stává expertem se všemi těmi vlastnostmi, které by správný a moudrý šéf měl mít. Moudrost je dar shora, tu člověk vědomostmi může sice doplňovat, ale ve své podstatě je moudrost darem Božím, který Bůh dává těm, kdo  nejdříve přijímají sami sebe takové, jací jsou, se všemi talenty, ale i nedostatky a zároveň se v pokoře a plném vědomí nechávají proniknout moudrostí toho, kdo je stvořil. Moudří lidé se stávají dokonalými tehdy, když se stávají obrazem dokonalosti Boha, tehdy, když jejich duch a skutky budou jedno. Takto duchovně zralý člověk se pak stává automaticky morální autoritou a je předurčen k tomu, aby se stal příkladem pro jiné, pro mnohé, protože takový člověk nenalhává ani sobě, ani neobelhává jiné a vše, co mu dává sílu být dobrým a spravedlivým  automaticky přelévá na jiné.

Ti australští Aboridžinci nám říkají: Otevřete prosím oči: Je zde mnoho trní a bodláků, mnoho vyprahlé, suché, zanedbané a neobdělané  země, mnoho zdánlivé bídy. Zdánlivé. Ale je zde i život v plné síle a kráse a ta dovede bodláky přetvořit v krásné a  vonné květy, vyprahlou krajinu žíznící po vodě v úrodnou půdu.  Ano, můžeme si sednout a začít lamentovat, jak se nám špatně vede, co všechno nám chybí, ale vždy máme také volbu něco začít dělat a myšlenek na lamentace a stížnosti se vzdát.

Staňo, za toto všechno a mnohé jiné, co pro mne ztělesňuješ, za to, jaký jsi, že život bereš ne jako samozřejmost, ale jako dar a šanci pro konání dobra a smysluplné práce Ti mnohokrát děkuji.

Kéž i nadále zůstáváš dobré mysli, dobrého zdraví a kéž my všichni, co Tě známe, se ještě dlouho můžeme od Tebe učit a těšit se z daru Tvé osobnosti.

Kázání při mši sv.

Peter Žaloudek, Říčany, 31. října 2015