Pavel Konzbul novým pomocným brněnským biskupem

V sobotu 21. května 2016, kdy se v brněnské diecézi slaví výroční den posvěcení katedrály sv. Petra a Pavla, jmenoval Svatý otec František novým brněnským pomocným biskupem dosavadního faráře u katedrály sv. Petra a Pavla P. Pavla Konzbula (*1965).

Mons. Ing. Mgr. Pavel Konzbul, Dr. se narodil 17. října. 1965 v Brně – Juliánově, kde dodnes žije jeho maminka Marie.

Po maturitě na gymnáziu v Brně v Křenové ulici pokračoval ve studiu na elektrotechnické fakultě VUT Brno - obor elektrotechnologie, které absolvoval v roce 1989. Po vykonání roční základní vojenské služby nastoupil jako odborný a později vědecký pracovník do Ústavu přístrojové techniky Akademie věd České republiky v Brně. Tam se věnoval vývoji a realizaci korekčních cívek magnetických polí pro tomografii nukleární magnetické rezonance. Publikoval v řadě zahraničních odborných časopisů.

Externě vyučoval na elektrotechnické fakultě VUT v Brně, kde také obhájil doktorskou práci v oboru teorie elektromagnetického pole.

V roce 1995 vstoupil do Laického sdružení sv. Dominika. V témže roce zahájil studium na Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, které dokončil v roce 2000. Od téhož roku je také členem Společnosti pro církevní právo.

V roce 2003 přijal v katedrále sv. Petra a Pavla kněžské svěcení z rukou otce biskupa Vojtěcha. Poté působil nejprve v jáhenské službě v Letovicích, a pak jako farní vikář v Boskovicích a Hustopečích u Brna. V roce 2005 byl ustanoven spirituálem Biskupského gymnázia v Brně a v roce 2013 byl jmenován farářem ve farnosti u katedrály sv. Petra a Pavla v Brně a členem Kněžské rady brněnské diecéze.

Externě vyučuje na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, obor Křesťanská výchova. Spolupracuje také s brněnským nakladatelstvím Cesta, které dosud vydalo osm jeho publikací, převážně homiletického a pedagogického charakteru (Naslouchání, Jak mluvit s dospívajícími o víře?, ap). Pavel Konzbul aktivně spolupracuje také s Centrem pro rodinu a sociální péči v Brně, je exercitátorem v Duchovním centru svatého Františka z Pauly ve Vranově u Brna a pravidelně přispívá na blog Lidových novin.

V říjnu 2015 ho brněnský biskup Vojtěch Cikrle jmenoval III. sídelním kanovníkem Královské stoliční kapituly sv. Petra a Pavla v Brně.

V sobotu 21. května 2016 ho papež František jmenoval pomocným brněnským biskupem a titulárním biskupem litomyšlským.

Biskupské svěcení přijal biskup Pavel Konzbul z rukou diecézního biskupa Vojtěcha Cikrleho v den slavnosti diecézních patronů sv. Petra a Pavla dne 29. června 2016.

P. S.:

Farníci ze společenství Oříku měli možnost se s novým světícím brněnským biskupem setkat několikrát osobně.

Jako host se zúčastnil setkání farností Rosického děkanství v roce 2006, které se konalo ve Zbraslavi. V odpoledních hodinách měl pro účastníky v kostele sv. Jiljí přednášku na téma Pochybnost a víra.

Účastníci biblického kurzu organizovaného Pastoračním střediskem, který se dlouhodobě koná v prostorách brněnského Biskupského gymnázia, se s ním v době jeho působení ve funkci spirituála mohli potkávat na chodbách gymnázia a pozdravit se s ním např. při obhlídce vystavené náboženské literatury.

V roce 2012 přijel na pozvání otce Ludvíka do Ostrovačic, aby zde v předvelikonoční době pro věřící ze společenství Oříku vedl postní duchovní obnovu.

Doufejme, že podobné příležitosti se nám naskytnou i v budoucnu. Každopádně mu přejme pevné zdraví a neustálou podporu obou patronů naší diecéze, z nichž sv. Pavel je i jeho osobním patronem. 

Pochybnost a víra

Zkrácený záznam z úvodní části přednášky o. Pavla Konzbula ve Zbraslavi (2006)

Od okamžiku, kdy ráno procitneme, až do chvíle, kdy usneme, cítíme, rozhodujeme se, mluvíme a jednáme ne jako osamělí jedinci, ale jako osobnosti mezi lidmi. Vše stojí na závislosti a důvěře. Od miminka s matkou přes kamarádění s dětmi a sousedy v okolí až po smlouvy mezi národy vše stojí na důvěře.

Když nás ale důvěra opouští, na její místo nastupuje zákonitě pochybnost, začne hlodat úzkost. A zdá se, že pochybnost je něco špatného a že bychom se při ní měli cítit provinile, protože prý pochybnost je nevíra a ta je hřích.

Pochybnost je jakési stádium na polovině cesty. Pochybovat znamená být dvojznačný, tápat mezi touhou potvrdit a touhou odmítnout. Pochybnost není protikladem víry, ani neznamená totéž co bezvěrectví.

Pochybnost můžeme chápat jako onemocnění víry. Nemoc není ani zdraví ani smrt, tak jako pochybnost není ani víra, ani nevíra. Ale podobnost mezi nemocí a pochybností je ještě hlubší. Každý člověk je v určitém věku a díky své rodové dispozici náchylný k určitému typu onemocnění. Stejně tak každý věřící je náchylný k pochybnostem, ale někteří jsou náchylní k určitému typu pochybností a jiní k jinému. To by nám nemělo brát odvahu. Všichni občas onemocníme, a přesto nežijeme ve strachu, že dostaneme každou známou nemoc.