Modlitba biřmovankyně

Pane, Ty nejlíp víš, co si v uzlíčku svého nitra nesu:

pýchu, která se jen chlubí,

vztek cenící jak břitva ostré zuby,

pochybnosti vratkých cest,

myšlenky černé jak obloha prostá hvězd,

neschopnost odpustit dávno zašlé viny,

stesk zanechávající na mé duši stíny,

ostny spěchu v podrážkách prošlapaných bot,

obavy sycené mořem nejistot,

nekonečné otázky stále se řadící před mými dveřmi

a večer na rtech prosbu:

Pane, Pane, budu lepší.

Dnes a znovu prosím – věř mi!