Pěší pouť na Velehrad 2017

Naše letošní pouť začala ve čtvrtek 24. srpna 2017 v Ratíškovicích mší svatou. Sv. Bartoloměj, jehož svátek ten den slavíme, je příkladem pro každého poutníka tím, jak vykročil za Ježíšem, když uslyšel od svého přítele Filipa „Pojď a přesvědč se“. A pak už celý život kráčel po Božích cestách.

Po mši svaté jsme vykročili směr Bzenec, kde jsme přespali v tělocvičně, a další den jsme putovali k dalšímu místu přespání, k faře Boršice u Buchlovic. Tvořili jsme tzv. jižní proud, jeden z osmi proudů, které v té době putovaly k Velehradu z různých míst. Náš jižní proud byl vytvořen z farností OŘÍKu a okolních spřátelených farností (Ostrovačice, Říčany, Veverské Knínice, Zbýšov, Neslovice) a pak z Ratíškovic, Vacenovic a ze slovenské Skalice. Dohromady nás bylo 38 (pokud počítáme ty, kteří s námi byli aspoň část během prvních dvou dní).

V sobotu ráno z Boršic už jsme vyšli spojeni s některými dalšími proudy. Co se dělo dále, popisuje o. Jan Peňáz, hlavní organizátor a poutník: V sobotu ráno vyšlo 13 poutníků z Uh. Brodu a 7 od nového kostela sv. Cyrila a Metoděje v Nedachlebicích a přijely tři autobusy z Vysočiny a jeden ze Znojemska, takže v závěru nás na posvátný Velehrad došlo 460. V tom bylo 32 poutníků, kteří začali na Levém Hradci letos v únoru. Nejprve byla obnova zasvěcení našeho národa Bohu rukama Panny Marie, kterou před obrazem Panny Marie, matky jednoty, poprvé vykonali naši biskupové před 24 lety. Pak mladí poutníci vstoupili do Společenství čistých srdcí a předmodlívali se růženec. Želivský opat Jáchym sloužil potom mši svatou za všechny poutníky, jejich dobrodince a také za nemocné, které jsme nesli v modlitbách, a samozřejmě na hlavní úmysl pouti, děkovat za poselství sv. Cyrila a Metoděje a prosit, aby žilo a ožilo. Kázal o osvobození od neřestí cestou přilnutí ke Kristu. V bazilice bylo zhruba tisíc lidí. Na oltáři byly ostatky sv. Cyrila, kterými pak pan opat žehnal. Byly tam také ostatky rodičů sv. Terezie z Lisieux, blahoslavených manželů Martinových, protože naše pouť je rodinná a chceme, aby rodinná byla stále.

Pouť byla velikým povzbuzením pro každého z nás. Bohu díky za ni!