Krátké povídání s panem Jaromírem Šrámkem

Mezi vybranými věřícími, kteří dostali v sobotu 2. 12. 2017 v brněnské katedrále ocenění za celoživotní činnost pro církev, byl pan Jaromír Šrámek, zakladatel tiskárny Gloria v Rosicích a vydavatel (mimo jiné) náboženské literatury. Na pár klíčových vzpomínek z jeho života se ho zeptala Zdeňka Nejezchlebová.

Pane Šrámku, řekněte nám, prosím, něco o sobě, odkud pocházíte, jak dlouho bydlíte v Rosicích a proč jste se rozhodl založit tiskárnu Gloria?

Pocházím z blízké Rudky, chodil jsem na „jedenáctiletku“ (dnešní gymnázium) na Zastávce, po absolvování jsem nedostal od tehdejších stranických orgánů doporučení ke studiu na VŠ, tak jsem se ještě v 20 letech vyučil ručním sazečem, tak trochu tajně, byl jsem nadpočetný v ročníku. V Rosicích bydlím od roku 1965, po svatbě s mojí paní, se kterou jsem se seznámil právě na jedenáctiletce.

Pracoval jsem v Brně v různých provozovnách tiskárny Grafia (později Tisk) jako pomocný dělník, později jako korektor, revizor, strojní sazeč, technolog, vedoucí zásobování… Po revoluci jsem se rozhodl založit v Rosicích tiskárnu Gloria a získal jsem k tomu prostory po sklenářích, což dříve patřilo pod Služby města Rosic. Doba k soukromému podnikání přímo vybízela a já jsem chtěl rád a bez problémů vydávat náboženskou literaturu. Od začátku fungování tiskárny, což bylo v letech 1991/1992, se rozrostl počet zaměstnanců ze 2 až na 10. Tiskárna funguje doposud, vedení jsem předal p. Vlastimilu Bednářovi z Veverských Knínic, letos jsem už „oficiálně“ v důchodu.

Co jste vydávali za tituly od založení tiskárny?

Za dobu mého podnikání jsem vydal 174 titulů různého zaměření a úrovně. Z náboženských publikací to byly varhanní doprovody od P. Olejníka, již zmíněná náboženská a historická literatura, odborné přírodovědné tituly, vydávané ve spolupráci s Masarykovou universitou v Brně nebo Universitou Palackého v Olomouci. Poslední kniha, která byla vytištěna tiskem „z výšky“, byla v roce 1994 od Antonína Kolka Rosice během staletí. Dnes už se tiskne ofsetem.

Co vás nejvíc bavilo v tiskařské práci?

Všechno, vším jsem byl rád... Bavilo mě pozorovat a zpracovávat celý proces od rukopisu až po knihařské zpracování. V tiskárně máme ještě sazecí stroj, poslední na Moravě, někdy si připadám jako takový poslední Gutenberg.

Tiskne se dnes méně, když se používají např. domácí tiskárny?

Ano, je to poznat na nákladech, je to takový skrytý konkurent J

Jaké máte koníčky?

Mou největší láskou jsou včely, které mám v Rudce i doma v Rosicích. A pak také sklizeň ovoce, ale vzhledem k mému zdravotnímu stavu (2x mozk. příhoda) jsem rád za kroky, které ještě můžu ujít, letos je mi 78 let.

Měl jste radost z ocenění?

Byl jsem hodně překvapen, když jsem se to dozvěděl, byl jsem i na rozpacích, jestli to není nějaký omyl. Radost přišla až při samém převzetí ocenění.