Z farní kroniky Říčan 1917 - 1918

Léto roku 1917 bylo neobyčejně horké. Velké teplo nastalo už 30. dubna a v červnu a v červenci se vedra na slunci blížila 40°C. A nepršelo. Mnohé řepy vyrazily teprve po 24. červnu, kdy přišel první větší déšť, další pak zase až 9. července. První jetele a luční trávy ještě prošla, ale další vedra pak pozdější trávy a jetele vypálila. Obilí bylo v nižších polohách ještě dosti dobré, na vyšších polích (u Říčan k Javůrku) seschlo a hlavně jařiny byly špatné. Druhé seno, jetel a otavy byly slabé, a přece úřady chtěly vyvézt z Moravy mnoho vagonů sena. Zemáků na vyšších místech někdy nebylo ani na semeno, v nižších polohách bylo jich více. Obcím byly stanoveny odvody – Ostrovačice 19 vagonů a Říčany 16 vagonů. 

Cukrovka byla velmi špatná, obilí na podzim někde nešlo ani zasít, protože bylo velké sucho a teplo až do října, a země tvrdá tak, že se ani nedalo orat na setí. O zeleninu byla nouze a byla velmi drahá – hlávka zelí za 3 - 4 Kor. S ovocem to bylo lepší. Karlátek a peckového ovoce bylo prostředně, hojně však hrušek a jablek. Vše bylo velmi drahé 60-120 K na venkově. 

Válka pokračovala, lidem bylo stále hůř. Množství potravin na osobu se stále snižovalo – pro těžce pracující osoby 36 dkg (ze 3 pouze 1 těžce pracující), ostatní 30 dkg obilí na den. Ve mlýnech velké prohlídky.

Koncem října 1917 naše rakouské vojsko s německým zahájilo šťastnou ofensivu proti Itálii – do 11. listopadu postoupilo z Přímoří od Soče až k řece Piavě… zajalo velké množství vojínů, ukořistilo obrovský počet děl…V prosinci zmocnili se vlády v Rusku bolševici, kteří navrhli příměří ústředním mocnostem. Začalo se vyjednávat o mír, jednání několikrát přerušeno, ale 9. února 1918 uzavřela Ukrajinská republika (rada v Kyjevě) mír s Rakouskem i Německem, ale na útraty Poláků, jimž odňato Estonsko a přiděleno Ukrajině. Poláci, kteří dříve podporovali vládu, vstoupili do opozice proti vládě. Němci pak, ač Rusko (bolševici Lenin a Trockij) přijali jejich podmínky míru, od 17. února znova začali válku s Ruskem, jehož slabé síly vojenské ovšem všude ustupovaly. Německo předstíralo, že jde zachránit Němce před hrůzovládou bolševiků.

V únoru 1918 dostal správce fary „náhradné“  za odvedené zvony, - zakoupil pro „Zvonový fond  v Říčanech“ válečnou VII. čtyřicetiletou půjčku (1 600 K), 372 + 12.69 Kor. uložil na vkl. knížku téhož fondu u Živnost. banky v Brně – a 64 Kor. na vkl. knížku „Zvonového fondu v Ostrovačicích.“

Dne 3. března 1918 Rusko podepsalo kapitulaci (mír!) v Brestě Litevském s Německem a Rak. - Uherskem, kterážto kapitulace v Rusku těžce nesena. 

Dne 7. května v Bukurešti uzavřen mír s Rumunskem, jímž nejvíc získaly Uhry (5.000 km2 území), a Německo různé výhody. 

Jaro začalo suchem. Teprve 17. dubna snesla se bouře s krupobitím a přinesla hojnou vláhu. Poté poprchávalo asi týden.

Jak bylo už dříve oznámeno, provedena také na Moravě rekvizice cínových píšťal varhan. Nejprve slíbeno, že varhan, které nemají více, než 8 registrů bude ušetřeno, ale pak zrekvírovány píšťaly všech varhan, nebyly-li umělecky nebo historicky cenné. Dne 6. května 1918 odebral V. Káš - varhanář z Brna v Ostrovačicích 25 a v Říčanech 24 cínových prospektních píšťal. Celkem 54,50 kg, náhrada za 1 kg – 15 Kor. a na balení a odeslání 4 Kor. za 1 kg (do 30 kg).

V zasedání říšské rady na podzim 1918 Češi už prohlásili, že jejich legionáři bojují proti Rakousku, jež poraženo v Itálii. Dne 28. října prohlášen samostatný český stát – republika.    U nás v den následující 29. října večer průvod a slavné Te Deum – promluvu měl P. Václav Pokorný, kooperátor zdejší. Též při slavnostech 8. 11. měl promluvu na náměstí, kde zasazeny 2 lípy. V národním shromáždění zasedli muži církvi nepřátelští, kteří s ministrem „Kultu a vyučování“, socialistou Habermanem, snažili se odstranit náboženství ze škol, provésti rozluku manželskou, spoutat volné slovo kazatelů… 

Vybrala a vypsala Iva Ďásková

Autoři článků: