O jedné svatbě…

Kdo by z  obyvatel našeho kraje neznal místo mezi Domašovem a Velkou Bíteší, kde stojí při staré silnici v lese devět křížů. Svou velikostí jsou nepřehlédnutelné každému, kdo kolem projíždí. Ale ne každému je známá událost, která se tam stala v roce 1539. Vznikaly různé legendy, ba dokonce i divadelní hra. Připravoval se i filmový scénář, neboť tragická událost skýtá pro umělecké zpracování nevšední námět. Situace a postavy se různí, ale hlavní průběh celé události je totožný. Sám jsem se několikrát vracel k úvahám o složité  situaci mladé dvojice, která zde našla společný hrob. 

Nebude snad těžké představit si příběh tak, jak se pravděpodobně odehrál. 

Na místě, kde dnes stojí devět křížů, projížděl uherský obchodník, koňský handlíř. Byl přepaden a zraněn loupeživou hordou. V bezvědomí ho našel sedlák, který si ho odvezl na svůj statek do Lesní Hluboké. Brzy zpozoroval, že mezi ním a jeho dcerou, která jej ošetřovala, vznikl citový vztah. Poznal ale, že mladíkův majetek neodpovídá jeho představám pro ženicha své dcery a vystrnadil ho z domu. Při rozloučení si mladá dvojice slíbila věrnost a mladík přislíbil brzký návrat s dostatkem  peněz, požadovaných budoucím tchánem. 

Doma prodal svůj majetek, udělal několik výnosných obchodů, a navracel se s pocitem jistoty a radosti požádat o ruku své milované. V Domašově ho však zastihla zdrcující zpráva. Jeho dívka se bude vdávat, jelikož její otec dohodl sňatek s bohatým mladíkem z Velké Bíteše. Uherský obchodník to pocítil  jako velkou nespravedlnost a rozhodl se pro krvavý plán. 

Celé své jmění nabídl místnímu hajnému za  obstarání  zbraní  a  osobní pomoc. Dva vozy svatebčanů vyjely od bítešského kostela a mířily k  sedlákovu statku. Na jejich příjezd  čekali  ozbrojení handlíř a hajný. Vozy se zastavily. Když se pak nic netušící svatební průvod ubíral lesní pěšinou, začala palba. První dvě rány mířily na hlavu nevěstina otce a na hrudník ženichovy matky. V hluku, křiku a zmatku zazněly další výstřely a místo se zahalilo prachem zvířené pěšiny. Hrůza i vztek popadly handlíře, když viděl i svou vyvolenou s prostřelenou hlavou, která měla zůstat naživu, aby si ji mohl vzít za manželku. Obrátil se na svého pomocníka, který zřejmě nevěstu zasáhl, a zastřelil ho. Sám pak pokleká k nevěstě, otáčí svou pistoli ke svému srdci a zmáčkne spoušť. 

Všech devět zúčastněných bylo na tom místě pochováno. Nad hroby bylo vztyčeno devět křížů. Nevěsta leží uprostřed, po stranách jsou oba ženiši. Levý kříž je často obnovován. Má snad pod ním ležet vrah. 

Kříže zde nechali postavit benediktini z rajhradského kláštera, do jejichž majetku spadal Domašov i Ostrovačice. Kříže se obnovují každých sto roků. Naposledy byly obnoveny a slavnostně posvěceny 18. září 1887. Velkolepé slavnosti se zúčastnilo mnoho tisíc lidí v řadě procesí až z Brna. 

Rok po krvavé svatbě  se v okolí začal objevovat přízrak nevěsty všem, kdo měli něco společného s nějakou svatbou. Údajně se bílá postava nevěsty zjevuje dodnes, často i řidičům na nedaleké dálnici z Brna do Prahy.  Úsek u devíti křížů bývá místem častých dopravních nehod.  Zřejmě to ale nemá na svědomí „záhadné zjevení“. 

Zdeněk Pololáník. Zkráceno i doplněno podle článku měsíčníku České misie Hlasy národa Nr. 3/2018