Opět nastal čas konce srpna a prázdnin, a tím i naše „pěší pouť na Velehrad“. Pro několik farníků z našich farností, vlastně tentokrát pouze pro říčanské (+ pana faráře) to znamenalo přijet auty do Ratíškovic (22. srpna 2019) a po mši sv. spolu s některými farníky z Ratíškovic se vydat na cestu, hned po požehnání místního faráře o. Jiřího Čekala.
Už po několika stech metrech na nás čekalo milé přijetí a pohoštění ze strany některých obyvatelů Ratíškovic. Po něm jsme šli směrem Vacenovice (zastavili jsme se navíc u nového kříže), Vracov, do Bzence, kde jsme přespali v tělocvičně.
Další den jsme jako loni nejprve vystoupili na kopec nad Bzencem k nově opravenému kostelu sv. Floriána a Šebestiána. Tentokrát jsme mohli vstoupit i dovnitř, poté co se nám věnoval místní pan starosta, který nám vyprávěl o opravě i zázracích, které se přitom staly (viz zde a především zde). Bylo to pro nás velké povzbuzení.
Pak jsme chodili přes kopce, pole a vinice, často jsme se přitom modlili, s různými přestávkami na svačiny i duchovní slovo (někdy také méně duchovní) – až jsme došli odpoledne do Polešovic, kde jsme si chtěli dát oběd, žádný ale v restauraci již k dispozici nebyl. Říkali jsme si, že i takový osud někdy potká poutníky a je třeba s tím počítat.
Došli jsme pak až do Boršic, kde jsme měli mši sv., večeři, setkání s o. Peňázem, který rozdával kříže poutníkům, kteří putovali potřetí, posedmé a podvanácté. A pak následoval spánek na místní faře.
Další den už jsme jen došli těch pár kilometrů na Velehrad, kde byla slavná mše sv., kterou celebroval provinciál jezuitů, dřívější farář z Velehradu, o. Petr Přádka.
Bohu díky za požehnanou pouť!