Letní pouť ke sv. Liborovi

Prázdniny 2019. Už jsou pomalu za námi, a když si je promítnu zpět, tak nám z nich zůstalo několik krásných duchovních zážitků. První, hned z počátku prázdnin z tradiční pouti v Radějově na svátek sv. Cyrila a Metoděje. A bylo milé překvapení, že hlavním celebrantem byl arciopat břevnovského kláštera, benediktinský mnich P. Petr Prokop Siostrzonek. Vzpomínal, že na pouti v Radějově byl již jednou, a to před 30 lety, v červenci 1989. Výročí a vzpomínky na sametovou revoluci se tak staly nedílnou součástí jeho poselství k poutníkům, kterých se v této malé vesnici na moravsko-slovenském pomezí sešlo opravdu hodně. Hlavním mottem jeho homilie byl vztah mezi slovy pokora (humilitatem) – člověk (homo) a úvaha, že teprve díky pokoře se člověk stává člověkem. Moravští Slováci, kteří mají nejen víno, ale i zpěv ve své krvi od narození, se P. Siostrzonkovi i místnímu duchovnímu otci Jackovi odvděčili krásným a mohutným zpěvem.

Další letní poutí, které jsme se zúčastnili, byla pouť ke sv. Liborovi v Jesenci u Prostějova. Sv. Libor zřejmě nepatří mezi všeobecně známé svaté. Od roku 348 byl biskupem v Le Mans ve Francii. Vypráví se o něm, že měl schopnost uzdravovat, a dodnes je uctíván jako patron nemocných s bolestivými kameny. Žlučovými, ledvinovými. Zemřel v Le Mans a asi o 600 let později byly jeho ostatky převezeny do Paderbornu v severozápadním Německu. A tak je celkem raritou, že jediné evropské dva kostely zasvěcené tomuto světci jsou právě v Německu, a na Moravě v Jesenci. 

Poutní kostel sv. Libora je barokní stavba a byl postaven z odkazu šlechtičny Zuzany Kateřiny Liborie ze Zástřizl. Tato zbožná dáma odkázala klášteru premonstrátů v Zábrdovicích svůj statek v Jesenci pro financování nových kostelů ve Křtinách a v Jesenci. V minulosti se dokonce mělo za to, že kostel v Jesenci vystavěl známý český architekt Jan Blažej Santini. Tato domněnka byla v devadesátých letech minulého století vyvrácena, což však nic nemění na tom, že se jedná o krásnou, zajímavou stavbu s nádhernou výzdobou. V létech 1926 – 1927 zde byl duchovním správcem od roku 2018 blahořečný P. Josef Hlouch. Pouť „k Libórkovi“, jak se v širokém okolí Jesence říká, je zřejmě velmi oblíbená, o čemž svědčila šňůra zaparkovaných aut přes celou vesnici a fakt, že poutní mše byly za sebou od rána tři. My jsme se zúčastnili právě té třetí, kterou celebroval P. Pavel Dokládal. A opět se i tato homilie nesla částečně ve vzpomínkách na situaci před 30 lety, na svatořečení sv. Anežky České a následné znovunabytí svobody v naší zemi. A také o tom, jak je důležité usilovat o návrat k pevným křesťanským kořenům Evropy. 

Po mši sv. jsme mohli přispět ke sbírce na sochu sv. Anežky pro papeže Františka a otisknout svůj ukazováček do plástve replikační hmoty, z níž bude plášť podstavce sochy připraven na odlití. A to byl takový příjemný bonus k naší pouti z Knínic k Libórkovi.