Letošní oslavy Dne Brna

Ve čtvrtek 15. srpna proběhla v Brně duchovní část oslav Dne Brna, která byla pojata jako celodenní pouť. Tyto oslavy se konají pravidelně už od roku 1995 a připomínají významnou událost z konce třicetileté války. 

Švédská armáda vedená generálem Torstensonem dorazila tenkrát k Brnu, které pro Švédy představovalo jedinou překážku ve vítězném tažení na císařskou Vídeň. Proti bezmála třiceti tisícům profesionálních vojáků bránila hradby města pětistovka vojáků a zhruba tisíc civilistů, mezi které patřili ozbrojení měšťané, řemeslníci, a studenti z jezuitské koleje. V čele obránců stál francouzský plukovník Ludvík Raduit de Souches, vyznáním kalvinista, který patřil k nejschopnějším vojevůdcům třicetileté války. Na počátku kariéry bojoval v rodné Francii v řadách hugenotů, pak přestoupil do švédského vojska, aby nakonec skončil na straně Habsburků. V jejich službách se stal velitelem Brna a získal nezměrné zásluhy na tom, že se město proti velké přesile ubránilo. Zemřel v roce 1682 a podle svého přání vyjádřeného v závěti byl pochován v kostele sv. Jakuba v Brně. 

Duchovní oporu obráncům i jejich veliteli podával jezuitský kněz Martin Středa, který pocházel ze Slezska. V Brně působil v letech 1641 – 46 jako rektor jezuitské koleje. V době, kdy utichala vřava, věnoval svůj čas bohoslužbám a prosebné modlitbě, za těžkých bojů prý obcházel pozice na hradbách, obránce posiloval útěšným slovem, organizoval ošetřování raněných. Povzbuzoval je k odvaze a k odhodlání vroucí modlitbou k Panně Marii Svatotomské a odkazem na její mocnou sílu. Svým přesvědčením a vírou udržoval naději vyčerpaných mužů na vítězství. 

Přesně 15. srpna roku 1645, tedy na svátek Nanebevzetí Panny Marie, po téměř třech měsících těžkých bojů, proběhla rozhodující bitva, po níž Švédové další obléhání Brna vzdali a odtáhli s nepořízenou. Některé prameny k tomu uvádějí, že poslední koule vypálená na Brno z největšího švédského děla dopadla k nohám P. Martina Středy a zůstala tam nehybně ležet. Brňané toto vítězství připisovali modlitbám patera Středy a přímluvě Panny Marie. Samotný Raduit de Souches, který byl původně kalvinistou, se prý díky Martinu Středovi po válce stal katolíkem. 

Sám Martin Středa odešel v roce 1646 do Prahy a stal se hlavním představeným České jezuitské provincie. Roku 1649 při vizitaci ve Slezsku přepadla M. Středu slabost způsobená souchotinami. Přál si zemřít v Brně, proto ho tam převezli. Podle dochovaných zápisů 26. srpna 1649 po půlnoci odešel na věčnost. Pochován byl v kryptě zdejšího jezuitského kostela Nanebevzetí Panny Marie. Později bylo jeho tělo přemístěno do prosklené rakve, kde odpočívá dodnes.

V Brně je po pateru Středovi pojmenována ulice v centru města spojující ulici Českou (při jejím ústí do náměstí Svobody) se souběžnou ulicí Veselou. 

(Další podrobnosti o životě a díle M. Středy lze najít na webu jesuit.cz nebo v pojednání P. Josefa Koláčka „Martin Středa, obránce Brna“, Refugium Olomouc 2009). 

Podle rozšířené legendy sehrála ve vítězné bitvě 15. srpna svou roli také jedna malá lest. Torstenson už měl toho dlouhého neúčinného obléhání dost, a tak prý toho dne ráno prohlásil, že pokud se jim nepodaří hradby zdolat do poledne, obléhání ukončí. Tento záměr se dověděli obránci, a tak během bitvy, kdy byli už na pokraji svých sil, a kdy sluníčko bylo už vysoko nad jižním obzorem, začali vyzvánět ze zvonů na znamení, že je poledne. Ve skutečnosti bylo pouze 11 hodin. Švédové opravdu zahájili ústup. 

Na letošní rok připadá 370. výročí úmrtí P. Martina Středy, jehož tělesné pozůstatky, jak bylo uvedeno, jsou uloženy v jezuitském kostele v Brně. Jeho osobě byla proto věnována podstatná část letošních oslav. 

Ve čtvrtek 15. srpna se účastníci slavnosti v 10:30 sešli na prostranství před katedrálou na Petrově, kde úvodem zazněly krátké slavnostní projevy pana biskupa a zástupce Magistrátu města Brna. Poté zazněly „poslední výstřely“, ale jen z pušek „vojáků“ v historických uniformách. V 11 hodin začaly zvony katedrály vyzvánět ono „pravé petrovské“ poledne. Pak slavnostní fanfáry z věže katedrály a z radnice připomněly Brňanům, že byl nepřítel odražen. 

K připomenutému výročí smrti P. Martina Středy byla v 12:15 slavena v jezuitském kostele Nanebevzetí Panny Marie pontifikální bohoslužba, kterou celebroval otec biskup Vojtěch za účasti mnoha kněží, jáhnů a ministrantů. Účastni byli také členové historických klubů v dobových stejnokrojích. 

Další poutní bohoslužba proběhla týž den večer v 18 hodin v bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně. V blízkosti obrazu Panny Marie Svatotomské, palladia města Brna, ji sloužil světící biskup Mons. Pavel Konzbul. 

Příspěvek ukončíme slovy otce biskupa z dopisu věřícím, který byl čten při nedělních bohoslužbách v kostelích diecéze 11. 8. 2019. A kterým pan biskup Vojtěch zval všechny k účasti na této pouti: 

 „Milé sestry a milí bratři, 

jednota, odvaha a odhodlání našich předků se může stát vzorem i pro každého z nás. Přijďme tedy společně poděkovat za ty, na jejichž dědictví navazujeme. A také za nás, abychom měli stejnou víru, odhodlání a odvahu neutíkat před překážkami jako oni. Abychom v jednotě s Bohem i se sebou navzájem mohli vítězit ve všech bitvách našeho života.

Za to se modlím a každému z Vás žehnám.“