Nový Mariánský sloup v Praze

Jan Štych, z dopisu příteli Zd. Pololáníkovi 

Ahoj Zdeňku.

Občas se jdu podívat na Staroměstské náměstí, zda ještě nezbořili sochu Panny Marie. Stále tam stojí a krásně zdobí naše památné náměstí, teď skoro prázdné, jak jsme na něj byli zvyklí za našeho mládí, když do Prahy ještě nejezdily davy zvědavých turistů.  

Když ten sloup stavěli, rád jsem přicházel obhlížet staveniště a v den dokončení jsem měl velkou radost a pocit zadostiučinění. 

Hned ten večer jsem si svůj dojem popsal takto:

4. června 2020

Matičko boží tvoje jméno
tak často bývá uráženo....
Dnes ale týnské zvony znějí 
o tvojí slávě vyprávějí
a zbožná píseň českých kůrů
z náměstí stoupá k tobě vzhůru.

Jeřáb  tvou sochou pohupuje
jež zvolna k výši vystupuje
sochař s ní stoupá a ji chrání
vždyť vytvořil ji svojí dlaní.

Dospěli vzhůru, už socha stojí 
dělníci se sloupem ji pojí,
neb ona musí pevně stát 
vichrům i bleskům vzdorovat. 

Patronko rodin, kněžno míru
upevni naši vlažnou víru.
Pomoz ať všichni bratři v Kristu 
vzhlížejí s láskou k tomu místu
kde nad sousoším kněze Jana
bdí  socha  matky Krista Pána.