Naše „domácí“ pěší pouť k Matce Boží na Šmelcovně

O první zářijové sobotě se malá skupinka farníků z Ostrovačic, Říčan, Veverských Knínic a Domašova setkala před kaplí na Javůrku, aby pak pěšky pokračovala do údolí Bílého potoka k cíli, jímž byla tamější kaple zasvěcená Panně Marii Bolestné. Tam se skupina početně rozrostla o poutníky, kteří přijeli na kolech, a o ty, kteří ze zdravotních důvodů či z důvodu vyššího věku dorazili na místo motorizovaně. 

Poprvé jsme tento společný „výšlap“ uskutečnili v roce 2009 z popudu paní Zdeňky Křížové z Knínic. Nechyběla tam ani tentokrát a i letos pro účastníky zajistila v místní zahradní hospůdce dostatek výborných, a proto oblíbených řízků na závěrečné posilnění před zpáteční cestou domů. 

V období oněch 12 let se jen dvakrát tato příjemná akce neuskutečnila. V roce 2017 jsme v tomto ročním období vyrazili do Sazovic, abychom se pomodlili a prohlédli nový kostel sv. Václava, jehož vnitřní výzdobu zajišťoval prof. Vl. Kokolia. V roce následujícím bylo tak šeredné počasí, že jsme se na Javůrku sešli pouze čtyři potencionální účastníci (pan farář, Aleš Knoll, já a jedna paní, která přijela autobusem až z Brna). Nezbylo než se pokorně rozejít a vrátit se domů. Před tím jsme zatelefonovali do restaurace na Šmelcovně a svou avizovanou návštěvu odvolali. 

Letošní setkání bylo tedy jubilejní = desáté! Jako vždy proběhlo ve formě bohoslužby slova, kdy modlitby a čtení z liturgických textů střídaly písně podle kancionálu. Do toho vkládal výklad některých pasáží pan farář. Ústředním motivem byla zcela přirozeně Matka našeho Pána Ježíše Krista. Vždyť v první polovině září slavíme hned tři důležité mariánské svátky: Svátek Narození Panny Marie, Jména Panny Marie a svátek Panny Marie Bolestné. Atmosféra z přednášených myšlenek se přenesla i mezi účastníky, cítili jsme se být pod její svrchovanou ochranou. V samotném závěru jsme se modlili prosebnou modlitbu za udělení duchovního přijímání. 

V závěrečné části tohoto příspěvku uvádíme pro čtenáře Oříku jeden z textů použitý při výkladu otcem Ludvíkem, který se zabývá samotným jménem Matky Boží. 

Před tím si dovolím ještě jednu důležitou vsuvku: 

První zářijová sobota padla letos na 5. den měsíce. Všichni samozřejmě víme, že následující datum, 6. září, je datem narození našeho pana faráře. P. Ludvík Bradáč letos slavil navíc kulaté výročí 55. narozenin. Bylo proto zcela přirozené, že po skončení bohoslužby, než se odešlo k obědu, došlo k hromadným gratulacím, při nichž nechyběla ta nejkrásnější slova, vyjadřující dík i přání do dalších let s prosbou o pomoc a podporu Panny Marie, jejíž narozeniny slaví celá církev jen o dva dny později. 

Pan farář byl na tuto situaci zřetelně připraven, protože hned nabídl k pohoštění dobré pití i velikou krabici zákusků. Což se setkalo s uznalým přijetím a zaslouženou chválou. Ta směřovala jeho prostřednictvím k jeho mamince, která toto všechno stačila připravit. Paní Bradáčové děkujeme i touto cestou nejen za bohaté pohoštění, ale především za to, že svého syna vychovala pro církev. A potažmo i pro naše společenství, které citlivě vede po Božích stezkách ke spáse. 

Když se řekne „A“, mělo by následovat i „B“. 

Mám tím na mysli průběh následujícího dne, což byla neděle 6. září. Ve všech třech našich kostelích proběhly nedělní mše svaté, všude zaměřené na poděkování Bohu za letošní bohatou úrodu. Kostely byly vyzdobeny květinami, na patřičných místech byly vystaveny různé druhy ovoce a zemědělských plodin, které tak symbolizovaly dary, kterých se nám po celý rok od Pána Boha dostávalo. V liturgii byl kladen důraz i na plody duchovní! 

Musím připomenout či dokonce zdůraznit, že za jeden z darů, kterých se nám od Pána dostalo, považujeme kněžskou službu otce Ludvíka v našem společenství. Otec Ludvík vystupuje jemným a citlivým způsobem, zajímá se o každého farníka, ať je to dítě, dospělý člověk anebo člověk vyššího věku. Pro každého má laskavé slovo a pokorné pochopení jeho problémů či potíží. Ve svých promluvách dokáže jasně a pochopitelně vysvětlit i mnohé obtížné věroučné záležitosti. 

To vše jsou důvody, proč ho lidé mají rádi. A právě v den jeho 55. narozenin to dávali jasně najevo. Opět lze uvést několik fotografií. Jsou z kostela v Knínicích a zachycují radostné okamžiky, na které budeme rádi dlouho vzpomínat. 

O významu jména Maria

Weiss, Mariánské zrcadlo, str. 36

Výklady jména Maria - Mirjam se velmi různí. Podle některých badatelů má toto jméno původ již ve starověkém Egyptě a znamená milovaná Bohem. Jiní vědci se ale domnívají, že v aramejštině má toto slovo smysl paní nebo kapka moře. Někteří dokonce tvrdí, že jméno Maria se dá přeložit jako hořká či jako moře hořkosti. Velký ctitel Bohorodičky, svatý Bernard, takto překrásně hovoří o jménu Panny Marie:

„Promluvme několik slov o tom jménu, které znamená hvězda mořská a panenské Matce se převýborně hodí. Velmi vhodně se Panna Maria k hvězdě přirovnává, hvězda totiž vysílá paprsek a její krása trvá beze změny. Nejsv. Panna porodila syna, a její panenství zůstalo bez poskvrny; paprsek hvězdě jejího lesku neumenšil a Syn Boží Matku o neporušenost nepřipravil. Maria je zářící hvězda, která se vznáší nad tímto mořem lidského života, skvěje se zásluhami a svým příkladem nám svítí.“

Sám osobně považuji za nejkrásnější a nejvýstižnější ten překlad jména do češtiny, který podává Dr. Josef Miklík, podle něhož Maria je - Bohu milá - tedy Bohumila.