Žehnání nové kapličky ve Veverských Knínicích

Několik dní před loňskými Vánocemi, v sobotu 18. prosince, se ve Veverských Knínicích konala malá slavnost. Za velké účasti místních občanů, ale o přespolních hostů byla odhalena „malá sakrální stavba“ (jak byla označována v oficiálních materiálech obecního zastupitelstva a OÚ).

Jedná se opravdu o drobnou stavbu, která má svým vnějším obrysem tvar tradiční boží muky či kapličky. Stěny byly vytvořeny speciálním betonem, který ale tvoří jen rám, jinak je stavba zepředu a zezadu zcela „průhledná“. Je možné ji chápat jako otevřené okno do krajiny. Vzhledem k tomu, že stojí na mírné vyvýšenině severně od obce, lze skrze ni obhlédnout celé údolí s místní knínickou zástavbou a dohlédnout přes Ostrovačice až k jižnímu zalesněnému obzoru nad Rosicemi a Tetčicemi. Na západní a severní straně za údolím Mělkramského potoka je obzor uzavřen blízkými lesy Javůrského a Hvozdeckého polesí. Východní strana je ohraničena vzdálenější mohutnou hradbou Podkomorských lesů. Jedná se o místo jakoby přímo stvořené k posezení, rozhlédnutí, a meditaci. Navíc hned vedle kapličky roste sokolská lípa, která zde byla vysazena v roce 2018 při oslavách 100. výročí vzniku Československé republiky, a která symbolizuje naši svobodnou a samostatnou moderní státnost. V jejím stínu byla pocestným k možnému posezení a odpočinku nachystána lavička. Autorem kapličky je ing. arch. Ondřej Skála, stavbu zajišťovala Obec Veverské Knínice. Kaplička je zasvěcena sv. Ludmile, která se svým manželem Bořivojem tvoří první historicky doložený vládnoucí pár přemyslovské dynastie. Spolu se svou družinou přistoupili křtem k přijetí křesťanství a zasloužili se o jeho další šíření v Čechách. Podle starých letopisů vychovala kněžna Ludmila v křesťanském duchu svého vnuka Václava, jenž se později stal symbolem a legendou naší státnosti, je nazýván Vévodou české země. Ludmila byla na hradě Tetíně nájemnými vrahy uškrcena šálou. Právě v loňském roce 2021 uběhlo od její smrti 1100 let. Brzy po smrti své babičky převezl kníže Václav její ostatky do Prahy a kněžna Ludmila začala být lidem považována za svatou.

Úvodní slovo při slavnosti měla PhDr. Hana Dvořáková, vedoucí Etnografického ústavu Moravského zemského muzea v Brně. Hovořila o tom, jakou roli mají kapličky, boží muka a kříže při vytváření kulturní krajiny. Vyslovila uznání, že může být osobně u odhalení této kapličky právě na tomto krásném místě.

Po ní promluvil pan farář Ludvík Bradáč. Připomenul, že se sv. Ludmila stává vlastně už třetím svatým patronem Veverských Knínic. Tím hlavním a nejstarším je sv. Mikuláš, jemuž je zasvěcen knínický kostel. Druhou je sv. Anežka Česká prostřednictvím své matky královny Konstancie. Ta založila nedaleko u Tišnova klášter Porta Coeli, jehož hospodářskou součástí Knínice od začátku byly. Díky tomu se vynořily z anonymního šera historického neznáma a zařadily se mezi sídla už známá svým jménem. Na závěr pan farář požehnal kapličku, zúčastněné občany i obec a celou krajinu.

Nakonec promluvila starostka obce paní Zuzana Armutidisová. Na kovovou tyč uvnitř kapličky přitom připevnila bílou šálu coby atribut sv. Ludmily a vyzvala přítomné, aby totéž udělali s bílými stužkami, které si přinesli. Uvedla některé konkrétní informace o přípravě a stavbě kapličky (i když mnohé části byly připraveny svépomocí či zdarma, přesto finanční náklad obce činil 100 000 Kč). Upozornila, že v dlažbě základní desky je umístěn kámen z posvátné hory Ararat, u níž podle bible přistál po potopě světa praotec Noe s archou.

Svatá Ludmila je patronkou naší země, babiček, vychovatelů a také vinařů. Díky tomuto poslednímu určení si účastníci setkání zcela na závěr přiťukli vínem.