Lhostejně stály hvězdy na obzoru.
Cesta vedoucí pod zákrutem skal
obepínala Olivetskou horu.
V dolině po ní Cedron protékal.
Dopola byla sžatá louka, loučka,
svítilo za ní světlo Mléčných drah.
Strom olivový, štíhlá stříbroručka,
napřáhl se a hmatal po dálkách.
Na konci byly sady, čísi léno.
Tam u zdi pravil učedníkům svým:
"Srdce je žalem k smrti vysíleno,
postůjte zde a bděte se mnou. Bdím".