Myslím, že v těchto dnech mi nejvíc dají za pravdu děti a školní mládež. Prázdniny jim uběhly jako nic a už opět sedí ve školních lavicích, tam kde je každá sekunda jako věčnost, jak kdosi napsal.
Nám dospělým (zvláště po čtyřicítce) utíká čas ještě rychleji, a to dokonce i v případě, že bychom třeba zabloudili do školy a nějakým nedopatřením si sedli do školních lavic. Utíkají dny, týdny, měsíce, roky, jako voda, stále rychleji a rychleji.