Už začátek roku 2010 byl ve znamení koncertů z díla oslavence, neboť jak někteří uvažovali, na podzim se budou těžko hledat termíny.
Prvního provedení (21. března 2010) se zhostila ZUŠ Smetanova s církevním zaměřením. V katedrále sv. Petra a Pavla v Brně uvedli zpěváci s dir. Bc. Dagmar Kolařovou zhudebněnou Křížovou cestu s Matkou Boží na slova B. Schovancové. Koncert zachytila a vysílala i televize NOE.
Promluva při mši sv. v sobotu 23. 10. 2010 při oslavě jubilea hudebního skladatele a varhaníka Zdeňka Pololáníka
V evangeliu jsme právě slyšeli o fíkovníku a o jeho ovoci, které na něm však zahradník marně hledal. Proto taky my kazatelé na tomto místě obvykle káráme věřící lid kvůli tomu, že přináší příliš málo ovoce.
Z podnětu našeho pana faráře P. L. Bradáče vyšlo rozhodnutí, že by se měly narozeniny skladatele a varhaníka Zdeňka Pololáníka oslavit mší sv. v kostele v Ostrovačicích. Pro farníky a nejbližší, kteří přijeli jubilantovi blahopřát, sloužili mši sv. P. L. Bradáč a rosický děkan P. T. Mikula. Mše sv. byla v sobotu 23. října v 10,30 hod. na poděkování za dar života a požehnání do dalších let. Při mši sv. zpívala Schola z Říčan pod vedením Mgr. D. Ryšánkové. Na konci mše sv. zástupci jednotlivých obcí Ostrovačic, Říčan a Vev. Knínic přišli popřát jubilantovi za všechny farníky.
Každý rok se sejde v Říčanech na kopci spousta malých, větších i největších „drakopouštěčů“ a společně si vychutnávají podzimní radovánky. Spousta z vás na drakiádě již někdy byla, proto asi nemá smysl ji popisovat.
V padesátých letech působil v Knínicích krátkou dobu 2 – 3 roků mladý kněz P. Ladislav Vybíral. Měl dobrý, otevřený a velmi přátelský vztah ke všem farníkům. Zvláště však kolem sebe dokázal shromáždit mladé lidi, od školáků až po své věkové vrstevníky.
18. září 2010 se v brzkých ranních hodinách sešlo několik odvážlivců z Veverských Knínic, aby se na svých bicyklech vydali vstříc farnímu setkání na Šmelcovně. Věděli jsme, že cesta bude nelehká, možná se neobejde beze ztrát, ale vidina dobrodružství a voňavého smaženého řízku byla silnější než my. Přestože bylo ráno již poměrně chladno, nám to nevadilo, protože už po několika ujetých kilometrech jsme při stoupání k Javůrku shazovali první svršky, které, jak se později ukázalo, se perfektně hodily jako vaky na nalezené houby všeho druhu. A že jich bylo!
U příležitosti narozenin našeho otce Ludvíka se v neděli 12. 9. 2010 uskutečnilo krásné setkání farníků. Díky pěknému počasí se mohlo konat na farní zahradě, která začátkem září byla pro tuto oslavu jako stvořená. Byli pozváni nejen všichni naši farníci, ale i farníci z předchozího působiště otce Ludvíka – z Ratíškovic, s nimiž někteří z nás putovali na srpnové pěší pouti na Velehrad. Ratíškovičtí přijeli v hojném počtu a oslavu zpříjemnili nejen humornou scénkou, ale i zpěvem a srdečným rozhovorem.
Všichni se těší na vánoční pohodu. Celá naše představa Vánoc je idylická. Tuto tvář dala Vánocům doba barokní, tam přišly všechny ty ovčičky, ukolébavky, plenčičky, žežuličky a troníčky za koledování. Gotická doba slavila Vánoce jinak a byla nesporně věrnější originálnímu příběhu, který známe z Bible, ale který vždy znovu čteme přes růžové brýle barokní pastorely.
náš život často vypadá takto: Ženeme se za stále většími úspěchy či zisky, v práci i osobním životě. Chceme zvládnout různé věci, být lepší, silnější, bohatší. Proto pracujeme, namáháme se, spěcháme, v naději, že toho snad jednou dosáhneme.
Hospodin však, kterého (podle Ž 147,10) netěší síla koně a nemá zalíbení ve svalech muže (pro zajímavost, jedna koňská síla, starší jednotka výkonu, se rovná 735,49875 W), k nám posílá o Vánocích ne Arnolda Schwarzeneggera či jiné borce, kteří by ztělesňovali naše ideály, ale malé dítě.
