Ludvík Bradáč

Milí farníci,

před pár týdny skončil Rok víry.

Náš pan biskup k ukončení roku píše: Zaslechl jsem k tomu poznámku: Proč se vůbec má Rok víry ukončovat? Zahajovat ano, ale ukončovat? - Zajímavý pohled k zamyšlení. Ano, proč vlastně připomínat něco, co už končí? Možná i proto, abychom se mohli zastavit a bilancovat - a hlavně poděkovat. Děkujme za Rok víry a vůbec za veliký dar víry, který jsme od Boha dostali. A v určitém smyslu ten rok skutečně neukončujme. Dál o víru bojujme, přemýšlejme o ní a modleme se za posílení naší víry.

Poznámka redakční rady: Krátce po skončení letošní mše sv. v Podkomorských lesích, konané 24. července, několik přímých účastníků velice chválilo promluvu otce Ludvíka a žádalo její dodatečné zveřejnění - především pro ty, kteří se mše sv. nemohli zúčastnit. Otec Ludvík nakonec souhlasil a text dal k dispozici pro uveřejnění v Oříku. Jsme tomu rádi a děkujeme!

Milí farníci, přátelé!

U jediného z našich tří kostelů známe přesné datum jeho posvěcení: Říčanský kostel byl posvěcen 9. 10. 1763. Již za pár dní budeme slavit krásné kulaté výročí jeho posvěcení – 250 let!

Naši předkové s mnoha oběťmi – velikou pracovní námahou i peněžními dary – postavili tento kostel. Ten však nemohl být hned použit k bohoslužbám. Nejprve musel být slavnostním způsobem vyjmut ze světské sféry a posvěcením vyčleněn pro služby Bohu. Jak ono posvěcení u nás před 250 roky vypadalo, nevíme přesně. Možná takto:

Velká cyrilometodějská jubilea (1863, 1885, 1913, 1985) byla vždy příležitostí k oživení a prohloubení víry a kulturního sebeuvědomění našeho národa. V letošním třináctkovém roce si český i slovenský národ připomíná 1150. výročí příchodu sv. Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Aby se naše víra prohloubila, pastýřským listem z února 2010 stanovili naši biskupové tříletou přípravu s tématem iniciačních svátostí: křest - rok 2011, biřmování – rok 2012, eucharistie – rok 2013.

Jsou ještě další svátosti, které se nepočítají a nezapisují do matrik. Ty jsou udělovány opakovaně a v mnohem větším počtu. Jsou to: svátost nemocných (dříve nazývaná „poslední pomazání“) a především svátost smíření („zpověď“) a eucharistie („sv. přijímání“).

V době, kdy obdržíte tento farní zpravodaj, budeme mít pravděpodobně nového papeže. Je jasné, že v době přípravy tohoto čísla zpravodaje ještě ani netušíme, který z kandidátů zvítězí. Přemýšlím taky o tom, zda je vůbec možné používat v souvislosti s novým papežem slovo vítězství, jak jsme zvyklí to používat, když mluvíme o politicích a volbách. Kardinálové se neucházejí o tuto funkci, nesoutěží o toto první místo ani nebojují o papežský úřad. Papež se nazývá servus servorum Dei, tedy služebník služebníků Božích.

Milí farníci,

za pár dní o Vánocích budeme oslavovat narození našeho Pána Ježíše Krista. Jeho příchod k nám před 2000 roky změnil celou zemi. Začala platit nová smlouva, vstoupili jsme do nového zákona, nastal nový věk (ne ten, o kterém hovoří současné nekřesťanské hnutí New Age).

Milí farníci, přátelé!

Dostává se Vám do rukou nové číslo našeho farního zpravodaje, a to v obvyklou dobu v měsíci září, v tomto krásném měsíci, jak mi jistě dají za pravdu všichni (až na školáky, kteří pravděpodobně budou mít vůči tomuto měsíci nějakou tu námitku).

Do krásného měsíce září patří teplo babího léta, radost žní i dožínek a oslava narození Panny Marie, té, která dala světu Ježíše Krista, plod svého života.

Blíží se vrchol letošního roku přípravy na cyrilometodějské výročí. Letošní rok je, jak víte všichni, rokem biřmování. V jeho centru je obnova svátosti biřmování o slavnosti Seslání Ducha svatého (27. května). Tuto obnovu provádíme každý rok, letos však se na tuto událost chceme zvlášť připravit a obnovit pak své biřmovací sliby co nejhlouběji a nejopravdověji.

Milí farníci, přátelé!

O Vánocích zpíváme: „Půjdem spolu do Betléma…“. O Velikonocích bychom mohli klidně zpívat: „Půjdem spolu do Jeruzaléma…“. Nezpíváme, protože to, co křesťana v Jeruzalémě čeká, není „jednoduchá“ radostná událost narození dítěte, ale „komplikovaná“ radost velikonoční: radost z Ježíšova Zmrtvýchvstání, kterému předchází jeho utrpení a smrt.

V našich farnostech se koná spousta různých akcí (což je jistě dobré) a ohlášky často bývají složité jen na samotné přečtení, natož si je zapamatovat! Část ohlášeného si samozřejmě můžeme přečíst na nástěnkách, přináší je ale také farní internetové stránky s adresou www.orik.cz. Navíc se zde dají najít i zprávy, které se třeba do ohlášek nevešly nebo nestihly zařadit, a další aktuální informace. No a v případě, že si v tištěném farním zpravodaji zařádí šotek, najdete zde informace ve správném znění a bez chyb...

Víte, co je „MAMA-HOTEL“? To je označení pro jev rozmáhající se v poslední době mezi lidmi mladší generace, kteří už formálně vkročili do věku dospělosti, tedy by se měli lidsky i ekonomicky postavit na vlastní nohy, leč ze sobeckých důvodů i nadále spočívají na maminkovsko-tatínkovské měkoučké peřině, protože je to tak pro ně nejpohodlnější. Možná nebudete věřit, ale i v církvi tento mama-hotel funguje. Setrvávají v něm křesťané nedospělé víry - tedy ti, kteří se jen „vezou“, tzn.

Milí farníci,

chtěl bych Vás srdečně pozdravit na samém konci doby adventní a popřát Vám všechno nejlepší při příležitosti nadcházejících svátků vánočních.

V době adventní jsme slyšeli nádherné texty o tom, jaké to bude, až přijde Mesiáš.

Milí poutníci! Dnešní akce v kalendáři farností Ostrovačice, Říčany a Veverské Knínice je nazývána Pěší pouť na Veveří.