Marie Ševčáková

Ještě jedno ohlédnutí za životem otce Josefa Janšty

V sobotu dne 22. února 2020 jsme si při mši sv. připomněli 100. výročí nedožitých narozenin našeho bývalého kněze P. Josefa Janšty. Narodil se 18. února 1920. V naší farnosti působil v letech 1971-1984. Přestože od jeho smrti uplynulo již více než 35 let, zůstává stále v srdcích a mysli těch, kteří jej znali a měli rádi. Nám všem byl dobrým příkladem na cestě k Bohu i k lidem. 

Naplněný život - vzpomínka na Lidku Franzovou

Paní Ludmila Franzová se narodila 26. července 1935 na svátek sv. Anny. Její život byl naplněn radostí a štěstím, ale také bolestí a smutkem. Nad tím vším však vždy byla láska. Láska k Bohu a k bližnímu.  

Naši malí divadelníci

Legendou o sv. Anežce nám děti naší farnosti přiblížily život sv. Anežky České.

Pod vedením paní Ludmily Franzové a Kristýny Hrichové se jim podařilo krásné dílo. Všechny děti se na svou roli pečlivě připravovaly. Bylo to znát na jejich vystoupení v neděli 19. listopadu v říčanském kostele. Pěkné dobové kostýmy jim k této příležitosti připravila a ušila paní Ylona Rousková. Nadšené a obohacené o tento zážitek byly nejen děti, ale jistě i všichni zúčastnění, kteří si nenechali tuto příležitost ujít.

Putování na Velehrad

Sv. otec František říká: „Je důležité, abychom ve chvílích odpočinku a odstupu od každodenních starostí mohli obnovit své duchovní i tělesné síly a prohloubit své duchovní putování.“

Co nám přináší pěší pouť:

Pouť do Říma jiným pohledem

Na příležitost jet ještě jednou do Říma jsem čekala dlouhou dobu. A jak už to někdy pro velký zájem bývá, nestihla jsem se přihlásit včas, a byla tedy jako náhradník. Zadařilo se a já se mohla těšit a připravovat na cestu. Naše pouť začala večerní mší sv. v bítešském kostele. Následovala noční jízda autobusem do italské Padovy k hrobu sv. Antonína. Měla jsem za co děkovat, i za co prosit (a jistě nejen já, vždyť sv. Antonín, jak víme, je patronem ztracených věcí). Po prohlídce chrámu a přilehlého okolí jsme pokračovali v cestě do věčného města.

Blahopřání a poděkování od říčanských farníků

U příležitosti životního jubilea paní Mgr. Dagmar Ryšánkové chceme poděkovat za dar jejího života.

Poděkování a přání Zdeňku Pololáníkovi

V letošním roce, kdy oslavil své životní jubileum pan Zdeněk Pololáník, se nám dostala velká nabídka koncertů, s uvedením jeho skladeb i děl ostatních autorů. Měla jsem možnost zúčastnit se říjnového koncertu v Porta coeli v bazilice Nanebevzetí Panny Marie v Předklášteří u Tišnova. Účinkoval zde orchestr katedrály sv. Petra a Pavla v Brně, Dómský smíšený sbor Brno, Cantus Morkovice se sbormistrem Vladimírem Blešou, na varhany hrála paní Dagmar Kolařová a řídil Petr Kolař. Stala jsem se svědkem nevšedního zážitku, o který bych se chtěla s vámi podělit.

Životní jubileum paní Ludmily Franzové

Dne 26. července t. r., na svátek sv. Anny, oslavila své životní jubileum naše milá paní Ludmila Franzová. Jménem celé naší farnosti jí přejeme vše dobré. Ať ji stále láska Boží provází a dobrá mysl nikdy neschází.

Říčanská schola o Vánocích

Na závěr doby vánoční připravila naše říčanská schola hezký vánoční koncert. Společný sborový zpěv se střídal se sólovým zpěvem našich mladých zpěváků. Velmi milým překvapením byl malý Ondra Čertek, který spolu se svým dědečkem vytvořili krásné duo. Spolu se sborem si známé koledy rádi zazpívali také všichni zúčastnění. Všem našim zpěvákům v čele s paní Mgr. Dagmar Ryšánkovou patří upřímný dík. Zpívají jistě především k větší cti a slávě  Boží. Svým  krásným zpěvem však obohatili a potěšili i všechny přítomné.

Bylo to velmi krásné a jedinečné zakončení doby vánoční. Díky! 

Poslední pouť pana Strakoně

Moje poslední setkání s panem Strakoněm bylo asi tři týdny před naší poutí do Mariazell. Nadšeně mi vyprávěl, že se dodatečně přihlásil a jestli pojedu také, prý se uvolnilo místo. Byla jsem trochu překvapená, vždyť podle seznamu, který jsem měla, byl autobus již plně obsazen. O nikom, kdo by se odhlásil, jsem zatím nevěděla. Řekla jsem mu o tom a zároveň dodala, že do našeho odjezdu se může ještě někdo odhlásit, vždyť to se stává. Rozcházeli jsme se s tím, že se opět brzy uvidíme.

Vzpomínka na dva naše bývalé kněze

Tak jako v předešlých letech, tak i letos, jsme se sešli v neděli 1. června u hrobu otce Bedřicha (při příležitosti jeho nedožitých 78. narozenin). Po krátké pobožnosti, kterou vedli členové komunity Emmanuel, následovalo přátelské setkání na faře v Ostrovačicích. Mohli jsme tak opět prožít příjemné chvíle ve společnosti našich přátel.

Nová opera Zdeňka Pololáníka – dojmy a poděkování autorovi

Opera o naději, lásce a síle oběti, dílo, jehož libreto napsal podle námětu Paula Claudela o. biskup Josef Hrdlička a zhudebnil náš pan Zdeněk Pololáník.

Díky Bohu a dobrým přátelům jsem mohla vidět, slyšet a taky skutečně prožívat celý děj této opery. Když jsem se dozvěděla, že premiéra bude 28. června, tušila jsem, že v ten den jet nemohu. Zásluhou pana Pololáníka (který nám chtěl zajistit slevu vstupenek), nám bylo umožněno vidět generálku této opery o den dříve. I doprava a samotná navigace až na místo fungovala výborně.

Vzpomínka na otce Vladislava Dvořáka

Dne 21. května letošního roku si připomeneme nedožité 70. narozeniny našeho dřívějšího duchovního otce P. Vladislava Dvořáka.

P. Vladislav se narodil v roce 1943 v nedalekých Chudčicích, kněžské svěcení přijal 29. června 1974 v Brně.

Poznání

Pane, ty víš, jak jsem někdy lidsky slabý a zranitelný. Jak tě málo chápu a poznávám. Jak se bojím utrpení v jakékoliv podobě. Posilni mé bázlivé lidské srdce, abych si byl jist skutečností, že o mně víš a že jsi se mnou, i kdybych měl jít údolím smrti. Amen.
P. Norbert Zeman.

Touto modlitbou jsem začínala nový den. Hodně mne oslovila – nejsou to má slova, ale cítila jsem, že jsou mi vlastní. Jsou v mém nitru, jen je nedovedu říct nahlas.

Je večer a já se znovu vracím ke slovům této modlitby. Jak jsou pravdivá!

Hromniční pouť matek

V sobotu po svátku Uvedení Páně do chrámu (2. února) se koná ve Šternberku pouť matek, jejíž tradice sahá až do roku 1741. Tehdy poprvé obětovaly šternberské ženy svíci Panně Marii jako dar za ochranu jejich dětí. Svíce vážila 10 kg a měla hořet při každé mši sv. po celý rok. (Bylo to v době, kdy se Morava obávala pruského vpádu. Proto se v některých městech konaly prosebné pobožnosti za odvrácení nebezpečí).

Tento starobylý zvyk byl před 7 lety znovu obnoven. Několik maminek a babiček z naší farnosti se zúčastnilo této pouti letos poprvé.

Stránky

Subscribe to RSS - Marie Ševčáková