Peter Žaloudek

Velikonoce 2022

O mniších, řeholnících či kněžích koluje spousta vtipů. Mnohé jsou vytržené z kontextu, vymyšlené, ale mnohé jsou také zrcadlem skutečných událostí. Při mých častých návštěvách vídeňských kapucínů, se kterými mám velice blízké vztahy již 40 let, se občas dovím něco, co stojí za zamyšlení. V jednom mně dobře známém rakouském klášteře žil řádový bratr (lokalitu kláštera i jméno bratra si s dovolením ponechám pro sebe), který byl ke konci života velikým přítelem alkoholu. Jelikož byl ale už starý, měl cukrovku a různé jiné nemoci, stačila jen trocha vína a muž byl mimo sebe.

Vánoce 2021

Pro křesťany jsou Vánoce svátky zdůrazňující spojení s množstvím biblických staro - i novozákonních textů, vypovídajících o naději. Narozením Ježíše Krista se rozsvítilo světlo naděje pro lidstvo, pro lepší člověčenství: „Lid, který žije v temnotě, spatří jasné světlo. Nad těmi, kteří dosud žili ve tmách, se rozzářilo světlo.“ (Iz 9, 1) „Pravé světlo, které osvěcuje každého člověka, přišlo na svět…a všem, kteří ho přijali, se dostalo moci stát se Božími dětmi…“ (Jan 1, 9 a 12).

Tornáda... v lidském životě

V úterý 6. července mi volali z oddělení magnetické rezonance, jestli bych mohl přijít tlumočit při lékařském vyšetření jedné mladé dívky z České republiky. Nic neobvyklého. V nemocnici SMZ-Ost mne vedou jako člověka mluvícího několika jazyky. Často jsou sem přijímáni pacienti různých národností; většina z nich jsou buď turisté, nebo lidé přechodně bydlící v Rakousku, ale nemluvící německy. Když jsou neočekávaně hospitalizováni, většinou kvůli dopravním úrazům, je potřebné mít zdravotní personál, který se s nimi domluví.

Uprostřed pandemie

Jedete-li tramvají po Vídni, neuniknou vám velké reklamní plakáty v blízkosti zastávek. Na černém podkladě jsou bílými písmeny napsané tři věty, každá na samostatném listu. 1. Ohne Kultur sind unsere Augen nur Lichtsensoren (Bez kultivovanosti jsou naše oči jen senzory pro vnímání světla). 2. Ohne Kultur sind unsere Stimmbänder nur Sehnen. (Bez kultivovanosti jsou naše hlasivky pouze svaly). 3. Ohne Kultur sind unsere Ohren nur Brillenhalter.(Bez kultivovanosti jsou naše uši jen nosiči brýlí).

P. Anselm Grün (známý teolog a kazatel) k pandemii

Redaktor:

Omezení kontaktů a svobody pohybu, nižší příjmy kvůli „Kurzarbeitu“, stoupající nezaměstnanost ‑ je vůbec možné mluvit na pozadí těchto faktů v postní době o odříkání?

P. Anselm:

Proč se těším na Vánoce v roce 2020

Už delší dobu se zamýšlím sám nad sebou a pro sebe nad tím, co pro mne znamená křesťanství a teď také blížící se Vánoce…

Druhého listopadu večer jsem byl v době od 19:30 do 21:30 na návštěvě u vídeňských kapucínů, kteří mne u příležitosti nadcházejícího „lockdownu“ (začal téhož dne o půlnoci, tedy z 2. na 3. listopad) pozvali na kus řeči při sklence dobrého vína. 

Uctívání svatých…

Říká se: jiný kraj, jiný mrav. Platí to nejen, co se týká zvyků, kultury či způsobu života, platí to zřejmě i ve světě náboženství a nábožnosti. Jedním z důvodů, proč se křesťanství ve středověku rozdělilo na římskokatolické a protestantské, byly také odlišné teorie ohledně tradice. Jedni chtěli ctít nejenom Ježíšovo poselství sdělené v evangeliích, ale také tradiční formy, které se v průběhu let a věků přidávaly, mj. uctíváním svatých, a někdy dokonce přisuzováním božské moci.

Coronavirus a křesťanství….

Když jsem měl to štěstí a mohl připravovat knihu o P. Damiánovi a jeho nezištné službě malomocným, při jejímž průběhu se sám nemocí nakazil a následně na ni i zemřel, narazil jsem v knize Holy Man australského historika Gavana Dawse, profesora historiografie na univerzitě v Honolulu, tuto formulaci: „Oběť P. Damiána a dalších evropských misionářů ve službě malomocným na Havaji patří mezi hvězdná období křesťanství, která si díky tomuto věrohodnému aktu obětavé a nezištné služby těm nejubožejším získalo nesčetné zástupy nových křesťanů.“ Na pomníku, který byl po smrti P.

Vánoční aneb Ze života dětí

Psát o tom, jak blahodárný vliv mají malé děti na dospělé, je něco jako přilévání kapek vody do moře. Každý, kdo děti má nebo je s nimi v pravidelném kontaktu, to ví. Někdy je ale přece jen dobré všimnout si i těch malých kapek, protože v každé se třpytí tolik krásy a průzračnosti, že je to téměř malý zázrak…

Hrob Paula Harady

Narozen 7. srpna 1926 v Kauai, zemřel 4. ledna 2008 v Kalaupapě.

Karel Kryl

3. března jsme si připomněli 25 let od smrti Karla Kryla - jak ho nazývá jeho skvělý životopisec Vojtěch Klimt „nechtěným svědomím českého národa“. Kryla jsem miloval. To kvůli němu jsem se naučil hrát na začátku svého gymnaziálního studia v roce 1973 na kytaru a dlouhá léta jsem pak hrával jeho písně, a také výtvory jiných autorů, především Jaroslava Hutky a Vlastimila Třešňáka. Kryl je pro mne člověkem, se kterým jsem byl bytostně téměř ve všem „zajedno“.

Jeden den v Kalaupapě….

Téměř celý dnešní den jsem vyplnil procházkami po Kalaupapě a jejím okolí a nepotkal při tom jediného člověka. Jaký nepředstavitelný kontrast oproti jiným havajským ostrovům, které nejenomže navštěvují davy cizinců, ale všeobecně tam pulzuje pestrý a rušný život. Za tu dobu, co do Kalaupapy jezdím (poprvé v roce 1997) zde zemřelo již mnoho lidí. Počet malomocných, kteří dosud žijí, se drasticky zredukoval na devět osob, ale jenom tři z nich se dokážou samostatně pohybovat.

Naděje…

Devátého listopadu si celý svět připomněl hrůzy pogromu zvaného Křišťálová noc. V noci z 9. na 10. listopad 1938 hořely v Německu, Rakousku a oblasti Sudet v Československu stovky židovských synagog, řinčelo sklo oken a výloh tisíců židovských obchůdků a bytů. Hitlerem zfanatizovaní lidé tehdy rozpoutali pronásledování Židů s cílem je úplně zlikvidovat. Jejich umírněnější spoluobčané řádění jen tiše a se strachem přihlíželi a čekali, co bude dál.

Nebe na zemi - k Vánocům 2018

Ze všech katastrof, které letos postihly zeměkouli (a to nepočítám extrémní vedra, sucho a drastický nedostatek vody, které postihly Českou republiku, což, zopakuje-li se to i příští rok, bude opravdová katastrofa jak pro přírodu, tak pro lidi), mají zvláštní podtón: v květnu zničila havajská sopka Kilauea v oblasti Leilani, poblíž Pahoy, část ostrova, které se říkalo Paradise, nebe. Již samotný název Leilani se skládá z výjimečných havajských slov: Lei = věneček krásných, voňavých květin, Lani = kousek ráje, nebe na zemi.

Stránky

Subscribe to RSS - Peter Žaloudek