Peter Žaloudek

Žít svobodně svůj život

Jak jen je těžké žít svůj vlastní život! Být natolik svobodný, že již nežiji život svých rodičů  či jiných předků a vychovatelů, ani doby, ve které jsem vyrůstal, s tím vším, co na mě tehdy mělo tak silný vliv. Nechci tím samozřejmě brát zpátky nic z toho pozitivního a krásného, co mi bylo skrze rodiče či dobu zprostředkováno a bez čeho bych nikdy nemohl dozrát v dospělou osobu.

I have a dream

I have a dream – mám sen, řekl Martin Luther King v době, kdy bylo nemyslitelné, že by černoši měli stejná práva jako lidé bílé pleti. Dnes je mají. A již šestým rokem je prezidentem USA Barack Obama, občan černé pleti.

Ich bin ein Berliner – jsem Berlíňan, řekl John F. Kennedy kdysi na začátku šedesátých let v Německu, kde stále ještě přetrvával bolestný komplex viny německých občanů z rozpoutání druhé světové války. Dnešní Německo nejenže patří k ekonomicky nejvyspělejším zemím, ale je přímo vzorem nejvyspělejší demokracie a potírání korupce.

Řeč srdce

Život Marie Heurtinové

„Jak na Nový rok – tak po celý rok!” zní jedno pradávné přísloví a chce tím říci, že právě to, co nás první den roku inspiruje ke změně života a odhodlání vydat se znovu na cestu pravdy a lásky, se stane naším mottem či programovým nasměrováním pro každý den nastávajícího roku.

K Vánocům…

Nedávno jsem v  rakouském rozhlasu poslouchal relaci o charitativní světové organizaci Licht für die Welt – Světlo pro svět. Kromě jiného mě v ní zaujal příběh Davida, který žije ve vesnici Kotobi na jihu Súdánu, jedné z nejchudších zemí světa. Jeho příběh vyprávěl pan Rupert Roniger, který zmíněnou dobročinnou organizaci vede. S Davidem, pocházejícím z početné rodiny, se poprvé setkal v roce 2006. Jako čtyřletý chlapec onemocněl David zákeřnou nemocí, kterou v této chudé zemi nebylo možno léčit podle standardů civilizovaných států.

Vteřiny, které rozhodují

Všichni známe momenty, kdy se zničehonic stane něco, co jsme vůbec neplánovali, nečekali, netušili. Momenty, které přicházejí jako blesk z čistého nebe, které mohou náš život naprosto změnit nebo jej dokonce ukončit.

V životě si můžeme naplánovat ledacos. Leccos máme pod kontrolou, či alespoň bychom pod kontrolou mít chtěli. Ale život sám nás učí, že všechno mít pod kontrolou nelze. Není umění žít tak, abychom se oněm událostem či situacím vyhnuli. Umění je přijmout je jako výzvu, jako instrument k dokonalejšímu „obdělávání” vlastního života.

Květinářství ve Währingu...

Najdete je všude, v každém městě či větší vesnici, v každém supermarketu, na tržišti, dokonce i na nádražích, v nemocnicích a mnoha dalších veřejných institucích sloužících obyvatelstvu. Květin na prodej, a to v každé roční době, je tolik, že už se ani nedivíme, odkud jsou a jak se sem dostaly. Stačí mít nějaké ty peníze a zázrak přírody je v našich rukou.

Dotazník v Rakousku

Když se papež František na podzim minulého roku rozhodl rozeslat všem věřícím světa dotazník o tom, jak to vidí laici, mnozí to považovali za revoluční krok. Něco takového se zatím v katolické církvi neudálo. Na jeho podnět pak Vatikán rozeslal všem věřícím 5. listopadu 2013 formulář s 39 otázkami jako přípravu na biskupskou synodu o rodině v roce 2015. Zlé jazyky považovaly takový krok za nevhodný. Na podobné rozhodování je zde přece klérus a hierarchie.

Radostné Vánoce 2013

Jak je jen možné napsat dnes článek k Vánocům bez toho, abych moralizoval, poučoval, či nostalgicky vzpomínal na dětství, bílý sníh, načinčaný stromeček, vánočního kapra, cukroví, dárečky ...

Hildegard Burjan

Velká rakouská žena vyhlášena za blahoslavenou 29. ledna 2012 ve Vídni

Mám velký respekt k tomu, jak blahoslavená Hildegard Burjan (1883 – 1933) žila a co svým životem zanechala dalším generacím. Chci si jí vážit a těšit se z toho, jaká byla. Dá se to shrnout stručně takto:

Vánoce 2011

Milí přátelé,

na Vánoce si lidé přejí vše dobré. Usmívají se na sebe, jsou na sebe hodnější než jindy, dávají si dárky. Tam, kde je válka, se uzavírá alespoň na pár hodin příměří, přestává se střílet a vraždit. V zemích označovaných jako První svět, kam jsou zahrnovány krajiny západní Evropy, USA, Kanady, Austrálie a Nového Zélandu, znějí už měsíc před Vánocemi koledy z rádia, televize i z amplionů obchodních domů a jiných veřejných budov a prostor.

Za výletem po stopách koledy Tichá noc

Za výletem po stopách koledy Tichá noc
aneb Tradici je třeba pěstovat

Z osobní účasti na svatořečení P. Damiána v Římě

Petr Žaloudek, Řím, 11. 10. 2009 (z textu připraveného pro Katolický týdeník)

Pouť MUKLů na Hostýně

Přijeli ze všech končin České i Slovenské republiky, někteří, jako bývalí exulanti dokonce z Rakouska, Německa a Švýcarska. V rukách mnohých malé nákupní tašky z plastu či tkaniny, jaké se kdysi za komunismu běžně prodávaly v Československu. Někdo měl však i decentní, i když na dnešní dobu již staromódní koženou aktovku. Náhodně procházející muž kolem mne ji otevírá, s taktní zvědavostí hledím dovnitř.

Dovolená v klášteře

Krátká ukázka z delšího textu Petera Žaloudka o dovolené v klášterech ve Francii Cisterciácký ostrov a klášter St. Honorát, patřící k ostrovům Lérins nedaleko od Cannes.

Ivetka a její hora

Nedávno jsem viděl film Ivetka a hora. Je o zjeveních Panny Marie v Litmanové na východním Slovensku. Film teď běží v českých kinech a kromě toho se dá koupit na DVD.

Stránky

Subscribe to RSS - Peter Žaloudek