Loňské Vánoce jsem se dvěma sestrami a švagrem strávila v Římě. Byli jsme tam na pozvání bratra Františka, který už 7. rokem pracuje jako zástupce ředitele české koleje Nepomucenum. Protože to bylo v době vánočních prázdnin, mohli jsme tam být bez problému ubytováni. Mělo to velkou výhodu, protože jsme se s Františkem, dalšími českými kněžími a řádovými sestrami mohli denně zúčastňovat společných ranních a večerních bohoslužeb v „domácí kapli“ a nemuseli se přezouvat ani do vycházkové obuvi.
