Stanislav Kubiš

Starověké město Jerash se nachází na severu Jordánska. Je archeologickým nalezištěm existujícím již od doby bronzové. O tomto městě se zmiňuje Starý i Nový zákon.

Petra - starověké město, jehož ruiny se nachází v jihozápadním Jordánsku, bylo centrem arabského království v helénistické a římské době. Řecké jméno Petra („Skála“) pravděpodobně nahradilo biblické jméno Sela. V Petře byly objeveny pozůstatky z období paleolitu a neolitu. Edomité obsadili oblast asi 1200 roků před Kristem (př.n.l). O staletí později jej obsadili Nabatejci, arabský kmen, a učinili z něj hlavní město svého království. V roce 312 před Kristem (př.n.l.), byl region napaden seleukovskými silami, kterým se nepodařilo město dobýt.

Jižně od Mrtvého moře, poblíž vesnice Safi je strmý svah, kde se nachází klášter, byzantská bazilika ze 7. století našeho letopočtu a jeskyně Lot. Vchod do jeskyně je přímo za bazilikou. Kámen s nápisem „Sv. Lot“, který byl nalezen během vykopávek, je důkazem lokalizace Lotovy jeskyně na tomto místě ve starověku.

Podle Bible (Deuteronomium) Mojžíš vystoupil na horu Nebo v Moábské zemi (dnes v Jordánsku) a odtud spatřil Kanaán (zaslíbenou zemi), o níž Bůh řekl, že do ní nevstoupí; Mojžíš tam pak zemřel. Bible (Deuteronomium 34,6) říká, že místo Mojžíšova pohřbu nebylo známo. Mojžíšovu smrt poté, co spatřil Kanaán, připomíná památník na vrcholu hory Nebo na druhé straně Jordánského údolí. Údajný Mojžíšův hrob se nachází v Maqam El-Nabi Musa na Západním břehu Jordánu, 11 km jižně od Jericha a 20 km východně od Jeruzaléma.

Z aerodynamiky je všeobecně známo, že mísení tekutin s různou měrnou hmotností probíhá poměrně pomalu. Uvedená zákonitost je občas prezentována např. v akváriu, kde jsou dvě tekutiny s rozdílnou měrnou hmotností, oddělené pevnou přepážkou. Po jejím vysunutí lze pozorovat, že se tekutiny nepromíchají, ale po sobě se posouvají, jako by byly odděleny např. pružnou folií.

Nedávná služební cesta mě zavedla až do ruských měst Orsk a Novotrojck. Od nich nás dělí vzdálenost cca 6000 km. Leží na nejjižnější části Uralu na hranicích Ruska s Kazachstánem a rovněž na hranici mezi Evropou a Asií.

Původní město Orsk bylo nejjižnější pevností Ruska a mělo cca 20 000 obyvatel. Kromě obranných účelů sem byli v minulosti umisťování do vyhnanství „neposlušní“ intelektuálové a umělci jako např. Taras Ševčenko.

Sdělovací prostředky, resp. jejich vlastníci navodili ve společnosti oficiální negativní názor na církevní restituce, jak u jejich zastánců, tak i odpůrců. K tomuto článku mě inspirovala autorka článku v minulém Oříku, která s uvedeným „většinovým“ názorem polemizuje.

Pokud se na uvedenou problematiku podíváme prostřednictvím výsledku parlamentních voleb, ve kterých mohli občané svobodně vyjádřit svůj názor na restituce a očima prosté aritmetiky, vidíme, že s oním „většinovým“ názorem mas-medií, či jejich vlastníků, přinejmenším nelze souhlasit.

Demokratický systém, ve kterém žijeme, nám umožňuje vyjádřit svobodně svůj názor ve volbách, kterých se můžeme bez rozdílů dobrovolně zúčastnit, a tak si vybrat spoluobčany, kteří budou rozhodovat o hodnotách, které jsme zdědili, které jsme si svou prací vytvořili, a stále vytváříme. Podobně jako v biblickém podobenství o „hřivnách“ očekáváme, že naši zvolení zástupci je rozmnoží ve prospěch všech obyvatel naší země, pouze je nezakopou, či dokonce nevytunelují nebo nerozkradou.

Maminka pocházela ze šesti sourozenců, šesti děvčat. Její tatínek, podobně jako tisíce jiných, musel narukovat do I. světové války. V průběhu války byl raněn a převezen na léčení do vojenské nemocnice v Krakově. Poté dostala babička strohé, tragické oznámení, že na následky svého zranění zemřel.

V loňském roce na přelomu října a listopadu jsme navštívili jedno z nejznámějších letovisek Sharm el Sheikh. Nachází se až na nejjižnějším cípu Sinajského poloostrova. Odtud organizují cestovní kanceláře pro své klienty různé zájezdy. Vybrali jsme si z nich zájezd na Svatou horu, jinak nazývanou Mojžíšovou horou, horou Sinaj - Moses mountain, Gebel (Džebel) Musa, která je 2285 m vysoká.