Jan Bula

V zářijovém čísle farního zpravodaje byla zmínka o našem zájezdu „Po stopách P. Jana Buly“, který se uskutečnil dne 5. září. Chtěla bych tento poutní zájezd podrobněji přiblížit i těm, kteří se ho nemohli zúčastnit.

V letošním roce jsme se na setkáních seniorů blíže seznamovali s příběhy „neblahé a neslavné doby naší historie“. Je to proto, že jsem dostala věnováním knihu „Mlynáři od Babic“. Vzbudila můj zájem a vyvolala vzpomínky na 50. léta.

Z úcty k lidem, o kterých tato kniha pojednává, jsem na našem společném posezení 14. března přítomné s touto knihou seznámila.

Nedávno při jedné návštěvě kostela jsem zpozorněla. Nejdříve jsem jako vždy poklekla a pozdravila Pána Ježíše ve svatostánku. Pak jsem si všimla, že v kostele je nějaká výstava, zjistila jsem, že je věnována „babickému případu“. Věděla jsem o něm dost, asi dvakrát jsem o něm sledovala program v televizi, četla články v novinách. Pořád pro mne však byl záhadou. Výstavu jsem proto pozorně několikrát prošla, některé materiály i vícekrát prohlédla a pročetla. Poznala jsem, jak se komunistická moc zaměřila v oblasti jihozápadní Moravy na likvidaci velkých sedláků a katolických kněží.

Pod silným dojmem z výstavy o životě a smrti mladého kněze - mučedníka Jana Buly v našem kostele se mi vrátily vzpomínky na léta, kdy žil a pro svoji nadšenou práci, zvláště mezi mládeží, musel vytrpět nepopsatelné mučení rukama zvrhlých vyšetřovatelů, než došlo k nespravedlivému rozsudku k smrti oběšením, když během vyšetřovací doby fyzickým i psychickým týráním změnili podobu krásného mladíka v trosku.

Nebylo možné ukázat člověka změněného k nepoznání, který by na veřejnosti svědčil o tom, co se s ním za zdmi vězení dělo.