OŘÍK, farní zpravodaj Ostrovačice, Říčany, Veverské Knínice, číslo 14 (23. 9. 2012)

V sobotu 8. září se uskutečnilo setkání farníků u kaple Panny Marie ve Šmelcovně na Bílém potoce. Bylo to už čtvrtým rokem, v roce 2009 s tímto nápadem přišla paní Zdeňka Křížová z Veverských Knínic. Je to tradice sice krátká, ale pěkná. Do budoucna stojí za to ji udržovat!

Skupina „Rychlí tygři“

Rychlí tygři, do toho,
nebojte se ničeho!
Tygři se ničeho neleknou
všem gaťata natrhnou.

Skupina „Marmošky“

My jsme super marmošky
kámoši a kámošky.
Ničeho se nebojíme,
proto všechny porazíme.

Skupina „Šmoulové“

Šmoulové jsou malí, modří,
ale přesto velmi dobří.
Gargamela porazíme,
navzájem si pomůžeme!

„Umět využít svůj život, to je jako žít dvakrát.“ Marcus V. Martilias

Dostala se mi do rukou knížka prof. Květoslava Šipra, CSc. „Jak zdravě stárnout“. Její velká část je věnována zdraví, výživě a důvodům, proč stárneme. Mne ale zaujaly myšlenky o přípravě na stáří.

Na příklad: V každodenním životě běžných starostí málokdy přemýšlíme, jak prožijeme své stáří, náš „třetí věk“. A přece tato doba představuje téměř čtvrtinu pravděpodobné délky života většiny z nás.

Demokratický systém, ve kterém žijeme, nám umožňuje vyjádřit svobodně svůj názor ve volbách, kterých se můžeme bez rozdílů dobrovolně zúčastnit, a tak si vybrat spoluobčany, kteří budou rozhodovat o hodnotách, které jsme zdědili, které jsme si svou prací vytvořili, a stále vytváříme. Podobně jako v biblickém podobenství o „hřivnách“ očekáváme, že naši zvolení zástupci je rozmnoží ve prospěch všech obyvatel naší země, pouze je nezakopou, či dokonce nevytunelují nebo nerozkradou.

Všichni asi známe oživenou historii. Jedni se oblečou do francouzských uniforem, jiní do ruských, seženou staré zbraně, naučí se povely v cizí řeči a vydají se ke Slavkovu, přesně na ta místa, kde bojoval Napoleon. Jinde si zase můžete sednout za hrnčířský kruh a pod dohledem mistra pracovat s hlínou a doma pak pít kávu z vlastního hrnečku. Lidé jsou rádi, že osobně prožili to, o čem se učili v dějepisu anebo viděli ve filmech.

V příštím roce uplyne 1150 let od příchodu soluňských bratří Konstantina a Metoděje na Velkou Moravu. Už dnes můžeme toto jubileum přiblížit několikerým připomenutím.

Čeští biskupové vyhlásili v letních měsících 2010 k uvedenému jubileu tříleté období příprav. Ideově vychází z duchovního odkazu obou bratří a je proto zaměřeno na hlubší poznání Božího slova. Jak to dělat konkrétně?

Většina čtenářů Oříku asi ví, že v letošní  předvelikonoční postní době se skupina 18 farníků z našich tří obcí, včetně otce Ludvíka Bradáče, zúčastnila poutního zájezdu do Svaté země. Prvotní podnět k jeho uskutečnění vzešel od otce Petra Hoška, faráře z Oslavan, kterému touto cestou posílám za tuto iniciativu ještě jednou své velké poděkování. Pak už se každý musel rozhodnout a přihlásit se u cestovní kanceláře sám. Nakonec nás z farností rosického děkanátu nebylo málo! Zaplnili jsme třetinu letadla společnost EL AL a po Svaté zemi jsme se pohybovali dvěma velkými autobusy!

Doba dovolených je již za námi, já se přesto ještě ohlédnu za krásnými měsíci červencem a srpnem, za dobou prázdnin, odpočinku, chvil strávených s našimi nejbližšími.

Každý si pod pojmem dovolená či prázdniny představí něco jiného. Pro někoho jsou to chvíle plné slunce a nicnedělání, doba výletů, druzí intenzivněji vidí svá vnoučata, pro pracující rodiče velká starost, kam „upíchnout“ své děti. Pro mě, maminku tří malých dětí, je to doba, kdy je nás často plný dům, doba společného cestování – krásného, ale také náročného.

Každý, kdo prochází kolem kostela a sousoší sv. Jana Nepomuckého, si určitě všiml, že koncem května letošního roku zmizela i druhá socha andílka zbožně vzhlížejícího k našemu národnímu světci. Naštěstí tentokrát to nebylo „zásluhou“ žádného nenechavce a zloděje, ale socha byla převezena do ateliéru. Důvod jejího sundání byl jediný – výroba kopie druhého andílka, od jehož krádeže uplynulo v květnu rovných 10 let. Také z tohoto důvodu jsem navrhl Zastupitelstvu městyse Ostrovačice restaurování celého krásného barokního sousoší z roku 1766.

Byla jsem se sestrou na táboře v Borové u Poličky. Tématem tábora bylo společně s Cyrilem a Metodějem šířit víru na Velké Moravě. Každé ráno byla rozcvička v plavkách a pak pokračovala v řece. Prostě úžasné. Jeden den jsme spali pod širákem, ale přišla velká bouřka a my jsme se museli vrátit do chaty. Celou dobu jsem se bála, aby se nikomu nic nestalo. Druhý den jsme šli na celodenní výlet (na Velkou Moravu). Museli jsme plnit hodně úkolů a moc jsme se přitom bavili.

Vyjadřuji svůj obdiv a uznání všem maminkám, které se s vervou ujaly vedení týdenního pobytu dětí na faře v Ostrovačicích, o němž jsme se dověděli podrobnosti z předchozího článku.

Bez zkušeností s vedením tábora a s velkým nasazením na sebe vzaly obtížný úkol vést v jedné skupině děti od nejútlejšího věku až po starší školáky.

Jako mladá učitelka jsem trávila každé prázdniny na jednom i dvou táborech. Ale do školy jsem pak v září nastupovala vyčerpaná. Proto dovedu práci a péči těchto maminek velmi dobře ocenit: Upřímné díky jim všem! 

Jelikož ohlasy na loňský tábor byly tak „úspěšné“, rozhodly jsme se svůj záměr „Jak naplnit (nejen) svým dětem týden prázdnin“ znovu zopakovat. Věděly jsme, že nás čeká spoustu práce. Že musíme zapojit všechny své síly, roztočit mozkové závity na plné obrátky, zajistit spoustu potřebných věcí, sehnat sponzorské dary pro účastníky a hlavně obrnit se dávkou trpělivostí a jít do toho s plným nasazením.

V letošním roce jsme se na setkáních seniorů blíže seznamovali s příběhy „neblahé a neslavné doby naší historie“. Je to proto, že jsem dostala věnováním knihu „Mlynáři od Babic“. Vzbudila můj zájem a vyvolala vzpomínky na 50. léta.

Z úcty k lidem, o kterých tato kniha pojednává, jsem na našem společném posezení 14. března přítomné s touto knihou seznámila.

Nedávno při jedné návštěvě kostela jsem zpozorněla. Nejdříve jsem jako vždy poklekla a pozdravila Pána Ježíše ve svatostánku. Pak jsem si všimla, že v kostele je nějaká výstava, zjistila jsem, že je věnována „babickému případu“. Věděla jsem o něm dost, asi dvakrát jsem o něm sledovala program v televizi, četla články v novinách. Pořád pro mne však byl záhadou. Výstavu jsem proto pozorně několikrát prošla, některé materiály i vícekrát prohlédla a pročetla. Poznala jsem, jak se komunistická moc zaměřila v oblasti jihozápadní Moravy na likvidaci velkých sedláků a katolických kněží.

9. června 2012 podnikly naše farnosti Ostrovačice-Říčany a Vev. Knínice poutní zájezd do Znojma a Laa. Nejdříve se rozhodovalo mezi třemi návrhy – Turzovka, Znojmo a okolí, Třebíč. Nakonec nejvíce hlasů získalo Znojmo a Laa, protože se zájezdu účastnily i rodiny s dětmi.