Jak je jen možné napsat dnes článek k Vánocům bez toho, abych moralizoval, poučoval, či nostalgicky vzpomínal na dětství, bílý sníh, načinčaný stromeček, vánočního kapra, cukroví, dárečky ...
Maminka zadělávala chleba ve velké dřevěné díži, byl to obřad.
Nalila do ní trochu vlažné vody – udělala zákvas.
Do vykvašeného nalila vody, kolik bylo třeba. Přidala správný počet hrstí soli a kmínu. Sítem přisívala žitnou mouku, míchala. Když bylo těsto hustší, zavolala tatínka. Sama pak přidržoval díž u země, aby se neotáčela. Tatínek chodil důstojně kolem s dlouhou dřevěnou kopistí. Míchal. Pracoval tak dlouho, až bylo těsto správně tuhé a vypracované. Nato maminka přikryla díž dekou, aby těsto pěkně nakynulo.
Tužka píšící všemi barvami a k tomu sešitek s obrázkem čínských pionýrů před tabulí. Dárek žáčkům knínické školy někdy kolem roku 1960 předal pan Prokeš, když se vrátil z Číny. Okouzlení jsem si navíc spojil s růžově červenou, kterou byla Čínská lidová republika vyznačována v Malém atlasu světa.
I když do našich domovů přicházejí dlouhé zimní večery, dovolím si malou vzpomínku na teplé slunné dny strávené na chorvatském ostrově Brač. Dalmacii jsme s rodinou navštívili již vícekrát a vždy se z jadranského pobřeží dívali na východní pobřeží tohoto ostrova s velkým kamenným lomem. Mysleli jsme si, že to nebude „nic moc“. O to víc jsme byli mile překvapeni krásou přírody, čistotou moře a historickými památkami ostrova, které jsme měli možnost navštívit.
Na to velké letošní výročí 250 let od posvěcení říčanského kostela jsem se připravoval spolu se svými dobrými farníky z Říčan. Díky jejich pomoci a dobrotě Pána jsem z toho byl někdy o něco méně nervózní, přesto jsem se bál, jak to všechno dopadne.
Chovám v sobě opravdu hlubokou úctu a obdiv k našim předkům. Jejich život měl svůj řád. Jedli spolu, pracovali, smáli se i plakali, žili svoje životy. Řídili se tím, čím je vedl církevní rok.
Hospic pečuje o pacienty v situaci, kdy se jejich nemoc stala neléčitelnou a neexistuje účinná léčba, která by nemocného uzdravila. Nemocný, který ví, že před ním už není dlouhá perspektiva života, má často snahu napravit zraněné mezilidské vztahy, odpustit, přehodnotit své životní hodnoty, dát svému životu nový rozměr.
Koncem května v rámci Roku víry vyzval papež František ke společné eucharistické adoraci, která se pak uskutečnila v neděli 2. června 2013. Papež adoroval „doma“ ve Vatikánu a vyzval věřící ve všech diecézích po celém světě, aby se k němu ve svých kostelích a katedrálách připojili.
Záhy po skončení farních oslav spojených s říčanským kostelem proběhla mezi tamními farníky jiná, soukromější oslava. 26. října 2013 oslavili 50 let společného života manželé Stanislav a Marie Polanští. Touto cestou se přidáváme ke gratulantům a do dalších let jim přejeme hodně zdraví, spokojenosti, zasloužené pohody a Božího požehnání!
O Slávkovi Polanském se ví, jak se v minulých létech, i v současnosti, ochotně a rád zapojoval do všech pracovních aktivit souvisejících s údržbou a opravami kostela, při budování farního centra v Ostrovačicích apod. Srdečné díky!
Letos v květnu se v Knínicích přihodila nepříjemná věc – měděné rýny na kostele sv. Mikuláše, hlavně svody od země, ale částečně i žlaby, někdo odlámal a odcizil. Jakmile se o tom dověděla Hanka Mikšová, okamžitě a rázně jednala. Nejenže vše oznámila policii, ale také pozvala klempíře, aby na místě odhadl míru škody, a provedl nutné opravy. Bez zbytečných odkladů bylo vše rychle uvedeno do funkčního stavu. A Hanka navíc vše proplatila z peněz operativně získaných od skupinky farníků, sama přispěla největší částkou.
Ekonomická rada farnosti tímto Hance veřejně a s uznáním děkuje!
„Přemýšleli jste někdy o tom, že byste si chtěli přečíst celou Bibli a neměli jste zatím na to čas nebo dostatek odvahy? Můžete se nyní začíst společně s ostatními čtenáři Bible. Během dvou let přečtete celou Bibli.“
především vy, co tvoříte farní společenství Oříku a jste čtenáři tohoto zpravodaje.
Srdečně vás zveme na Vánoční koncert pěveckého sboru Mladost z Brna, který se uskuteční v kostele ve Veverských Knínicích v neděli 12. ledna 2014. Začátek v 15 hodin.
Během koncertu zazní ve dvou blocích duchovní skladby starých českých i světových mistrů, černošské spirituály a úpravy lidových vánočních písní.
V přestávce mezi oběma bloky vystoupí také děti místní školy.
Na varhany v knínickém kostele hraji několik let. Pravidelně od smrti předchozí varhanice pí Čertkové v roce 2009 a předtím nepravidelně, kdy jsem ji už zastupovala v době její nemoci. Ještě pořád se snažím zvyknout si na tento „královský“ hudební nástroj a hrát tak, aby nebylo moc znát, že by potřeboval důkladnou opravu. Knínické varhany jsou staré víc než sto let, postavené byly varhanářem Filipem Komínkem v roce 1878. Mají 10 rejstříků, jeden manuál (klaviaturu pro ruce) a jeden pedál (klaviaturu pro nohy).
O prvním víkendu příštího roku 4. 1. a 5. 1. 2014 proběhne v našich třech obcích Tříkrálová sbírka. Skupinky malých koledníků navštíví tradičně všechny domácnosti s prosbou o finanční výpomoc. Tato charitativní akce je tradičním poselstvím dobré vůle a pozitivního přístupu, která umožňuje veřejnosti podílet se na pomoci sociálně slabým a znevýhodněným, nevyléčitelně nemocným, mládeži a rodinám v nouzi.
Jménem farnosti bych chtěl poděkovat starostovi Obce Říčany ing. Janu Studenému i celé Obci Říčany za již zmíněnou v článku pí Franzové opravu hřbitova i sakrálních staveb obce. Díky tomu, po předchozí opravě krovů a střechy kostela, bylo všechno na oslavu 250. výročí posvěcení kostela jaksepatří připraveno.
